Již tradičně.
Ani letos nemůže chybět vytuněné přáníčko pro babičko.
Většinou se jedná o dílo na poslední chvíli za několik málo minut či hodin.
Často ale nápad míván v hlavě už hodně dlouho.
Teno nápad se zrodil tuším někdy na přelomu února/března, kdy proběhla oslava kvůli níž se kupovaly zákusky.
A ano, Tvořilka opěr recyklovala.
Hodně přáníček a každé úplně jiné.
Spousta inspirace v jednom nadupaném článku.
Tipy triky, co všechno se dá k jejich výrobě použít.
A ne, nepotřebujete kolikrát vůbec nic speciálního.
Jen zapojit fantazii a využít maximálně, co máte doma, nebo, co vás zrovna cvrkne do nosu.
Čas na další fotočlánek.
Zdravím moji milí, tentokrát z lože z pozice stonajícího. A co bych to byla za řádného stonajícího, abych už nebyla přespaná, nerudná, že nevím, jak už si lehnout, přepitá všech možných druhů tekutin, ale stále neúplně mluvící. A vzhledem k tomu, že jsem aktuálně indisponovaná k vykonávání svého zaměstnání a plně zahlcena tím vzít si jednou za uherský rok sick day, budu se realizovat trošku jinou formou než obvykle - místo, abych vymluvila díru do hlavy svým klientům, budu opět po delší době obtěžovat vás, mé čtenáře.
A rovnou vás budu zatěžovat jedním hezkým upcyklovacím tipem, jehož doladění posledních detailů (tzn. lakování desek) se čirou náhodou odehrálo během mé slavné nemoci.
Máte-li doma nějakého nadšeného sběratele mincí, vzhůru do čtení.
