Loňský diář byl takovým pokusným králíkem, kde jsem zkoušela ale opravdu všechno. Různé otevírající se stránky, kapsy, pečetě, skládatelné 3D prvky, kresby...pojal všechno a taky pořádně nabyl, jak si můžete připomenout zde.
Na druhou stranou ryze dominantním prvkem byly bezpochyby koláže. Malé, velké, z papíru, hlíníku i plastu. Raději nepřemýšlím, kolik lepidel padlo za oběť tomuto počinu. Ale užívala jsem si každičký kousek, který jsem do diáře nalepila.
A teď vás zvu na tour de koláže 2020.
Se začátkem nového roku internet zaplnily fotky toho, jak si lidé organizují diáře. Tedy pardon – bullet journaly. Předhánějí se v tom, kdo bude mít lepší roční přehled, mapovač nálady či kreativnější zpracované jednotlivé týdny. A ano, ač to vypadá, že druhou větou okamžitě zbrojím proti tomuto novému trendu, těší mě, že lidé jsou kreativní, vytvářejí a upravují si věci, co používají, ráda se mnohými nápady inspiruji. Na druhou stranu mě osobně neláká tečkovaný sešit, dát jmění za samolepky z e-shopu a duplikování něčeho, co najdu na Pinterestu.
Celkově jsem si řekla, že půjdu jako obvykle proti proudu (jak jinak :D), to už jen tím, že nebudu pro letošní rok využívat diář s natištěným datem 2021, ale vezmu si do parády tento z výprodeje z roku loňského (prosím, nezapomeňte si poklepat na čela).
Přece kdo ví, co by se s tím chudákem stalo, kdybych ho nechala na pospas vyřazení.
#zachraňtediáře (aneb představme si, že to opravdu zachrání ty tající ledovce a podpoří mladé ohrožené gorilí rodinky)
UPOZORNĚNÍ: Tento článek bude dlouhý. Nejspíš až moc. Obsahuje
známky násilí vykonaném na bezbranném diáři. Není vhodné pro slabší povahy. Není
vhodné pro osoby, kteří utrpí psychickou újmu už jen při slově recyklace. Ne, není žádný výtěžek z přečtení článku, který by zachránil tající ledovce nebo poskytl finanční či jinou podporu mladým gorilím rodinám.
