Malé RADOSTI adventní

 Kde jsou ty doby, kdy jsem potřebovala adventní kalendář, aby mi advent utíkal. Teď se řítí jako ďas, čas mi trošku protéká mezi prsty, ale pořád je zde spousta nádherných momentů, které bych si ráda uchovala a za pár let připomenula.

Ano, v tomto článku se bude Tvořilka hodně rozplývat!

Nevím, jak je to u vás, ale já od doby, co jsme byla na gymplu, soutěžilo se o adventní nástěnku, vyráběla jsem dárky a toho psala snad všechny testy, aby náhodou něco nezůstalo na nový rok, jsem nezažila advent, který by utíkal pomalu. A čím jsem starší, tím povinností přibývá, a tím rychleji to utíká.

Letos začal advent orpavdu stylově a to, že jsem den před svým odjezdem narychlo smolila advetní věnec. Večer jsme se vydali na tajnou akci splasit větvičky a poté následovala dávová panika ve style "Kde se zas válí ten drátek? Jak to, že není na své místě, když ho tam vždycky dávám?" a jakmile se potřebné nástroje obejvily na tvořící scéně, vznikl z toho divoký věnec hodný umístění na dveře. Jenomže tam už věnec máme...takže se krotil onen nespoustaný věnec tak, aby se vešel na stůl a držely na něm nějaké ty svíčky a dekorace. Snad poprvé nic není lepeno a taky to drží. Skvělý poznatek pro příští rok.

 

Další malou, ale přitom velkou radostí je, když zjistíte, že vaše okolí pořád ctí a uchovává tradici památníků. A představte si, jak se znásobí, jakmile se shodnete a donesete obě památník ve stejný den do školy. Ten šok, že památník mi byl donesený na druhý den už s obrázkem, to zpracovávám doteď. Já se těším, že mu budu věnovat pozornost v průběhu Vánoc.

Každopádně mě to donutilo zase po nějakém tom roce památník prolistovat. Ano, plní svůj účel. S každým obrázkem jsi vzpomenu nejen na daného člověka, na moemnt, kdy mi obrázek předával a zároveň i na dobré chvíle, které si s ním spojuju. A je krásné vidět, že tam jsou mi přátelé napříč celým mým studijním spektrem a jsem za to strašně ráda.

 

Obrovským překvapením byl pro mě sníh. Nepamatuju si, kdy naposledy jsem měla advent spojený se sněhem. Bylo nádherné hned na první neděli vidět vločky létat oblohou a mít celý volný víkend na to těšit se z nich. Prostě nádhera!

A ten zasněžený les! Balzám na mé nervy xD Měla jsem pocit jako bych doslova vlezla do Narnie. A poslouchala to ticho, šustění padajících vloček...je to opravdu nádherný zvuk! Pak uslyšíte datla, stačí jen najít ten správný strom, přiložit k němu ucho a vnímat jak svým zobákem rozzezvučí celý strom. Všude je ticho. Nikde nikdo. Jen les, datel a vločky.

Když se sněžení opakovalo další týden, jak jsem se vracela poměrně pozdě večer ze školy, dobiol mě to energií neskutečně. Měla jsem radost jako malá holka! Cestou domů jsem potkala manžela od kamarádky, který čistil auto, aby se nemusel vypořádávat s ranní námrazou a nadšený byl asi jako můj děda (takže vůbec xDD)

Já doskotačila domů (a to jsem předtím byla utahaná jako kotě) a viděla tam své sourozence, jak plácali obří hromadu sněhu. A přece nemůžu teď jít domů! Čas stavět! A doteď tam stojí ten obézní sněhulák s nedostatkem pohybové aktivity, pojmenovala jsem ho pracovně Hilda. I když jí hned několikrát spadla hlava, pořád odolává tání (musím zaklepat!) A bacha - já jsem na ní měla minimálně podíl - všechno uznání je třeba směřovat jinam ;) Ale radost z ní mám obrovskou! :D

Nevím, jak vy, ale já si docela oblíbila čtvrtky. Každý čtvrtek jsem mohla uplatnit své objevovatelské "pudy" a nachodi klidně několik kilometrů v příjemné společnosti, hezky si u toho popovídat a objevit spoustu nových míst. Vše vyvrcholilo minulý čvrtek, kdy nám bylo oznámeno, že je to vlastně náš čtvrtek pro tento rok poslední. Což byla vskutku smutná zpráva, protože vznikla naše malinká prezentující skupinka, která se zároveň stala motivací pro ukázkovou školní docházku a ačkoliv, jsme každý měli jiné zájmy, prostě jsme si sedli. A to jsme spolu zas tolik času nestrávili.

Ale je neskutečně příjemné mít kolem sebe pár lidí, kteří váš vždycky rádi uvidí a těší se na vás, tak jao vy na ně. Ano, nejspíš někteří odejdou, ale po dlouhé době vidím tu snahu udržet i navzdory tomu kontakt. A tady věřím a cítím, že to vyjde.

Za jednu sobotu vytvořila polotovary pro všechna přáníčka, která budeme letos posílat. Respektive vznikla taková beta verze, ke které jsem záhy vytvořila zrecyklované obálky z loňských vánočních papírů. Upřímně - posílání vánčoních přáníček je pro mě obrovská radost. A když vím, jak nadšení budou příjemci, užívám si tvoření o to víc. Je prostě hezké mít pro koho tvořit. A je hmotné přání přežitkem? Neřekla bych. V žádném případě to není zbytečné, když to udělá radost ;) :D

Babiččino přání ještě hotové nemám. Tentokrát má vlastně hotové přáníčko, z kterého musím udělat něco neobyčejného. Tuto výzvu přijímám s nadšením mně vlastním.

 

Mále bych zapomněla - letos se i babička pustila d ozdobení přáníček. Pořídila jsem jí "nekupto" sadu přáníček s obálkama v Actionu (kde přáníčko i s obálkou vyšlo na 2 Kč dohromady - to nejde nekoupit!) a neuvěříte, jak luxusní přáníčka z toho vnizkla! Jsem na babičku hrdá, protože to, co ona vytvořila, na to já bych se nezmohla :D Popustila uzdu fantazii a ta přáníčka jsou luxus, skvost a radost pohledět! Podporujte sév prarodiče v kreativních koníčcích, protože budete zírat, co všechno vytvoří a stojí to za to vidět, jak je to baví a diskutovate, kde která barvy má být, jak to vylepšit, co doladit....už jen toto zajistilo, že budu mít nádherné Vánoce!

Tento rok mi Vlastní skicák hodně pomohl v tom každý měsíc si sednout a něco nakreslit. V řijnu jsem ale nestíhala, stejně jako tuším v září, takže obě stránky pomalinku a pozvolna dokresluji. Na obě stránky jsem si totiž vymyslela poněkud ambiciózní zpracování, které jsem ani v jednom z měsíců prostě neměla šanci dokončit. Pozvolna tedy dokresluji, lepím a jsem si jistá, že řijnový dýně se bude luxusně výjimat na instagramu mezi tou tunou vánočního cukroví a nazdobených stromečků.

Strašně se letos těším na reakce pod stromečkem, věřím, že jsem se docela trefila a hlavně mě moc bavilo to dávat všechno dohromady a postupně věci tvořit, kupovat a balit. Některé dárky už jsem zabalila s takovým předstihem, že už ani nevím, co v nich je (ještě štěstí, že to má jmenovku! :DD) Já osobně se strašně moc těším na diář, která pod stromečkem rozbalím.  Není to opět nic extra speciálního, ždnáý diář za milion u mě nečejte, ale už se mi v hlavě rodí tuna způsobů, jak jsi ho přizpůsobit, vytunit a co všechno v něm bude....a věřte mi, že těch nápadů je tolik, že si to nejspíš zaslouží i sólo článek! A když to nebude epické, v mé mysli to zůstane aslepoň velkolepé :DD

Je krásné, když ségra přijede domů, nadšená a chrlí jeden zážitek za druhým. To už se moc nestává a je třeba si toho vážit. Stejně tak když vidíte, že stačí si trošku víc povídat a najednou se všechno vyřeší. Kdo by řekl, že na harmonické vztahy stačí si jen sednout a povídat si?

Určitě je to něco, na čem chci zapracovat. Protože je škoda neuvyžít čas na povídání a na to si jenom tak sednout a zajímat se. Vím, že to zní banálně, možná hloupě, ale když už to není dárek pro ostatní, pro mě je to pocit k nezaplacení. Vidět všechny spokojené, šťastné a zúčastněné.

Děkuji všem, kdo se pročetli až na konec článku a neurazil je trošku netradiční typ článku zde na blogu.

Doufám, že vy jste si advent užili podle vašich představ a to nejhezčí vás teprve ještě čeká!

Krásné Vánoce, pevné nervy a užijte si všechny chvilky, které můžete strávit s těmi, co máte rádi. A pokud vás v lednu čekají zkoušky, tak vytrvejte a na plánujte si učení tak, abyste si i přesto Vánoce mohli užít podle vašich představ :D

Pokud vás někdo nutí navštívit někoho, koho rádi nemáte, zabarikádujte se doma nebo utečte někam do lesa ;) Svět se kvůli pár návštěvám nezboří. A Podle mě Vánoce nejsou jenom o tom, udělat šťastné všechny okolo, ale hlavně si dovolit sám sobě být spokojený a dělat si "co se mi zachce".

 Šťastné a veselé vám všem!

P.S. Pokud jste zlobili natolik, že se bojíte, že vám Ježíšek nic nedonese, budete mít ještě do konce roku příležitost si tady najít šablony a vytvořit vlastní diář. Třeba jako ten, co jste viděli na  fotce v článku ;) (ano, ten článek už mám orzepsaný hooodně dlouho xD)