Z deníku nevěsty.

 Plánování svatby je jedna věc.

Podlehnutí trendu, nátlaku a okolí druhá.

Být nevěstou ideálně poprvé a naposled, věc třetí.

Tipů a rad jsou všude mraky, ale nikde není manuál, jak si to udělat podle sebe.

Aby to bylo neopakovatelné, jedinečné, prostě vaše.

Tlak na dokonalost.

A co když to jako u všeho je jen o přítomném okamžiku, náhodě a spoustě štěstí?

Varování: Tento článek nebude ucelený. Bude to snůška náhodných myšlenek a zážitků z hodně laxní přípravy Tvořilčiny svatby s její drahou polovičkou.

 Kouzelné slovní spojení: počet lidí

Jestli je něco kvůli čemu jsem už opakovaně zvažovala, co jsme měli za slabou chvilku, že jsme s takovou svatbou souhlasili, je dotaz na počet lidí. Vybíráte místo...a kolik počítáte lidí? Ano, ano sál má kapacitu tolik a tolik, ubytování máme pouze pro... v pořádku. Tohle je jasná matematika, to mi problém nedělá. Udělám si seznam, pozvu lidi a (některé doslova) prosím o potvrzení, včetně toho, zda hodlávají přespat či nikoliv. Modlím se, aby tímto krokem tato matematická operace byla u konce.

Ano, počítám i s proměnou, že starší hosté se "nebudou cítit" či se "nedožijou" (prosím vás, to jsou jejich slova, ne má, já nikoho předčasně nepohřbívám), vím pro koho zajistit ubytování, kdy a jak a počítám s tím. Nemám problém toto vzít do úvahy.

Ale když se k tomu přidají ještě menší rozepře, tu tam chce přespat někdo místní, jindy zase polovina rodiny odjede, aby tam nemusela spát s tím a s tím... to už je i na mě moc proměnných. A pozor - ono si člověk řekne, vyřeším to a budu počítat s touto verzí scénaře. Načež se situace opět změní a člověk má kolikrát pocit, že to, že někoho zvete na svatbu není radost a čest, nýbrž otrava a nucení. A tento scénář se od konce minulého roku zopakoval....třikrát? Čtyřikrát? Frustrace narůstá. A člověk se modlí za to, aby se na všechny vykašlal a měl svatbu teď hned ve čtyřech. Ale to bychom ustoupili naší původní představě - oslavit to se všema společně. Pro jednou doufat, že rodinné křívdy, přkeážky vzdálenostní či kdovíjaké pro jednou ustoupí té radostné události, které se říká svatba. Inu těším se, že budu mile překvapena. Nevzdávám se optimismu a tímto odstavcem získávám na řešení scénáře popáté xD

Mít velké štěstí moci věci delegovat... 

aneb mít neuvěřitelně boží mámu, které mohu některé věci svěřit. Protože ono objenání jídla taky zní snáz, než by člověk čekal. Ale do toho zjistíte, že ten nepeče tamto, tamten zase nedělá ono... a to vychvalované chutná naprosto příšerně (přeháním pro dramatičnost situace xD) a že toto doporučení vzniklo, když byl daný člověk úplně namol.

Mamka je boží. Získává recenze, poptává se okolí, zjišťuje, má přehled kde a co. Nenahraditelná pomoc. Neskutečné ulehčení. A mco si kdykoliv zanadávat a schopnost vyřešit všechny situace a problémy. Pomoc motivovat babičky a dědečky, aby to nezvdávali s účastí. Neocenitelné. A opravdu boží. Děkuju za to štěstí. a neměnila bych. Děkuju, mámo. 

Wow efekt se nekoná 

Vybírání šatů a očekávaný wow efekt, který nepřišel. Nebo přišel? Je krásné, když se o vás někdo stará, hlídá si, aby vám šaty seděly, aby vám to slušelo. Poslouchá každou vaši připomínku a vyhodnocuje, jaké šaty zvolit jako další. A pak mrknete do zrcadla a vidíte, že vám to sluší. Ano, ne vždy nutně je to váš styl. V některých se člověk cítí líp, v jiných to prostě není ono...

Docel mě pobavilo, že když jsme s holkama vybíraly šaty, vesměs jsme se krásně shodly. Teď po svatbě jsem ukazovala fotky z vybírání svému drahému manželi a ten mi prakticky oznámil, že mi slušely tak dvoje z těch cca dvanácti, co jsem si zkoušela xDD Ale schválil finální výběr, že byly opravdu nejlepší, tak aspoň něco xD

Plánovat svatbu hned od data zasnoubení je blbost

A myslím, že tímto nadpisem si naběhnu na velkou vlnu kritiky xD V mém okolí bylo spousta nevěst, co plašily kvůli místu, termínu...inu měly spoustu požadavků, poměrně detailní představu a to se často ukázalo jako problém, když plánovali svatbu "pouze" rok předem, alias začali s tím prakticky hend po zasnoubení... což mi přijde upřímně šílené a člověk tak nějak nemá ani prostor ani čas vstřebat, co to zasnoubení znamená. Nastane vůbec nějaká změna? Chci tomu člověku opravud na sto tísíc procent říct ano? Co to znmanená pro mě? Co to znamená pro nás? Co se změní a co zůstává? Ano, jsem člověk, co nejspíš spoustu věcí moc promýšlí a analyzuje, nicméně... myslím, že už jen si dobře promyslet, co od toho člověk vlastně očekává a uvědomění si, na čem vlastně jsme (ti lidi v situacic jsou) by za mě osobně mohlo rapidně snížit rozvodovost xDDD

Nicméně zpátky k pointě... my se zasnoubili na dovolené, byla jsem ohledně této informace  velmi skoupá a trpělivě si počkala těch 14 dní, než mi dovolená skončila, abych to komukoliv dalšímu, mimo nás dva sdělila. A i poté jsem pomalu a pozvolna trousila informace a snažila se sdělovat info dle potřeby, ale v prvé řadě pořád těm nejdůležitějším lidem. A upřímně, ani teď spousta mého vzdáleného okolí to, že jsem vdaná neví. Protože potřeba dávat to na sociální sítě mě opustila pomalu před mým narozením xD Už to, že si to píšu tady na blog je krok trošku do neznáma... 

Každopádně dohodli jsme se, že svatba bude, až my budeme chtít. Ne do roka a do dne, protože se to očekává. Ne hned teď, protože naše rodiny už nám plánují, jaký bude obřad, kdy se to bude dít... prostě, že si to načasujeme dle potřeby. Toto předsto bylo nakonec ovlivněné tím, že jsme si oba přáli, aby na svatbě byli praroadiče z obou stran a vzhledem k jejich poměrně svižně se zhoršujícímu zdraovtnímu stavu, jsme nakonec usoudili, že začneme hledat místo a pokud osud dá, že k tomu bude i nějaké hezké podzimní datum, takže do toho půjdeme. 

 A jakmile máte místo, datum a počet lidí, tepvre se člověk může rozšoupnout a plánovat další věci. Nemyslím si, že jsme byli velmi nároční, co se místa a data svatby týče, hledali jsme s ovevřenou myslí, ale i s jasným požadavkem, že ty lidi prostě musíme někde ubytovat. Datum jsme pak vybírali na základě volných termínů, nicméně náš favorit byl volný... chápu, že toto může "zruinovat" představy o svatbě již na samém začátku, protože přiznejme si to - jsou svatební místa, o které je enormní zájem, jsou kraje, kde těch svatebních míst není tolik... těch faktorů může být hromada. Nicméně pokud to člověk nehrotí a vybere z otoh, co dostupné je, nevidím to jako překážku. Nicméně toto vidím asi jako jeidný důvod, proč plánovat svatbu s takovým předstihem, protože vaše vysněné místo už může mít plno...nebo to datum se vám prostě nelíbí... a pak aby si lidi samsozřejmě na vás udělali čas a vy jim to oznámili dopředu (jsou tací, prto které je i rok málo dopředu xD)

Další zastávka, již výše zmiňovaná, kde se paní divila, že jdu tak pozdě, byly šaty. A ano, byla jsem hodně flegmatická nevěsta, aneb když něco není a nebo nejde, tak holt to mít nebudu a nějak se s tím smířím. Priority a přání jsem měla spíš zaměřené na účast svých prarodičů. A svěěte div se, taky jsem si šaty vybrala. A nejspíš s velkým štěstím, hned v prvním salóně. Když jsem od paní slyšela, že ženy kvůli tomu objíždí celou republiku, v duchu mi běželo jen, že na toto bych asi neplýtvala časem. Neberte to však prosím tak, že někoho odsuzuju, protože vybírá šaty s předstihem a objede toho víc. Já taky chtěla mít srovnání a proto jsme šly ještě do jíného salónu, abych si vyzkoušela typ šatů, co jsem si říkala,  že by na mě mohl vypadat dobře. Taky jsem měla omezený výběr. Zase jsem zkoušela jen  cca deset šatů xD

Jinak všechny ostatní s prominutím "serepetičky" jsme zařizovali cca v poslední měsící, nejdřív měsíc a půl před svatbou. Ačkoliv jsme to chtěli mít "z krku" a výrazně jsme nic neměnili, pořád jsme dostávali zpětnou vazbu, ale na to je moc brzo, počkejte tři týdny/měsíc/týden před svatbou. Ano, je toho pak hodně (bylo toho hodně tak či tak :DDD), nicméně měsíc stresu a je hotovo :DDD

Inu pokud jste ochotni slevit z nároků, svatba za méně než roku je možná. Jsem toho důkazem. A fakt jsme se nehnali. Hlavně v klidu.

Něco se určitě pokazí... aneb co můžu ovlivnit a co ne.

 Pokazilo. Několikrát. Hodněkrát. Ti, co tam měli spát a platili jsme jim ubytování, tam nakonec nespali. Jiní zase si vymysleli, že jim bylo řečeno, že přijedou o den dřív. Požádali jsme, aby někoho vyzvedli cestou a pak byli infromováni, že jim pomohli najít spoj a že pro ně dojedou do nejbližšího většiho města. Paní, co měla dělat kytky nebylo schopna přijít na smulvený čas.

Něco zpětně hodnotím velmi negativně, u jiného si řeknu, našli jsem díky tomu lepší řešení. Ve výsledku jsem neskutečně šťastná, že jsme na svatbě měli ty lidi, co jsme tam měli. A to mluvím opravdu o 98 %, kdy si fakt nemůžeme stěžovat. Hrozně nám pomohli v průběhu příprav, neskutečně nás podpořili během svatebního dne a díky nim svatba byla perfektní. Rodinná. Hodně povídací a tancovací. Ze zpětným vazeb víme, že lidi se tam cítili dobře. A i my jsme se cítili dobře.Měli jsme tam všechny, co jsme chtěli, plus i někoho navíc, nicméně i ti nás často neskutečně mile překvapili. Takže ano, pokazit se může ledasco, ale když tam máte lidi, co přidají ruku k dílu, nebo budou aspoň depresit s váma a pak vám pomůžou najít řešení, je to to nejvíc, co si můžete přát.

(Prosím berte to v potaz, že to píšu v moemtně, kdy už to máme za sebou xD Takže jsem dokonale nad věcí. Ale taky jsem si zanadávala, když mi bylo řečeno, že mám ubytovat někoho navíc v pátek dva dny předem xD Nadávala jsem barvitě. Stejně jako po svatbě, když mě zamrzelo chování některých našich přátel vůči jiným... aneb drama bude vždy a všude. Přece jen je to velká slezina.)

 Co se neskutenně osvědčilo 

Vybírat si své bitvy.  Protože ať chcete nebo ne, v něčem budete muset ustoupit, i když jste otevření a nezvykle flegmatičí, stejně budete tlačeni "do nejlepší varianty, abyste se spoelčensky neznemožnili." Otázkou je, z čeho chcete slevit a z čeho ne. Pořád hostíte lidi a bylo by fajn jim vyjít vstříc, nicméně nikdy se nezavděčíte všem, natož, když jich je šedesát. Takže ano prosadili jsme si Kofolu jako přípitek (měli by nás sponzorovat xD) a nikomu to nevadilo. Měli jsem česnečku, protože ji Tvořilka miluje, a ačkoliv paní z cateringu byla víc proti než kvůli přípitkům (to zase řešili rodiče, že si hosté budou myslet, že nani hc šetříme, ačkoliv já ani má drahá polovička nepijeme alkohol a sekt či prosecco je dle mého skromného názoru fujky, stejně to zůstává a téměř nikdo to nedopije). Na druhou stranu jsme hodně ustoupili, co týkalo třeba množství jídla... toho bylo opravdu opravdu nadbytek. Nicméně pak byly obě strany nestkuečně spokojené, že bylo co rozebrat, anebo z čeho udělat výslužky, ačkoliv jsme výslužky dělat nechtěli 

 Fotokoutek/fotobudka. (@fotobudka_s_dusi) Naše fotografické duo, Adélka s Davčou |(@fotky_s_dusi), nabízeli novou službu a to fotobudku s kompletně vybaveným fotokoutkem. Žádné polaroidy. Nebo jednorázové foťáčky (i když ty plánují mít v nabídce taky - jejich digitální verzi, aby člověk neplatim horentní sumy za foťáky samotné a pak ještě vyvolávání). Prostě fotobudka s dotykovým displayem, fotokoutek s pozadím a mrakem srandiček a  k tomu si těch fotek můžete vytisknout, kolik chcete. Nalepíte do fotoknihy, odnese i něco domů a pak to dostanete ještě všechno v digitální verzi, pokud fotky někdě ztratíte. Navíc k tomu máte ještě v balíčku vitnage telefon a nahrávání vzkazů... upřímně toto byla největší zábava na svatbě (mimo teda takové ty klasické svatební nezbytnosti jako obřad) a lidi z všech věkových kategorií z toho byli nadšení. Takže posílám tip dál ;) (jezdí po celé republice)

Světýlka všude. Co se týče dekorací, jsem se držela při zemi a razila jsem heslo, že nebudu kupovat tunu dekorací, na kterých se pak budu snažit vydělat na Vintedu. Takže dekorace a "lapače" prachu u nás byly decentně, o hlavní zábavu se postarala má sbírka žab, trochu sušeného obíli, jeřabin a buxusu a hlavně světýlka. Světýlkov.cz. Pošlou rychle, nemusíte kupovat provazce světel, s kterými nebudete vědět, co potom a hlavně to zvládájí i docela last minute. Všechno bezkontaktně přes Zásilkovnu.

 Samolepková svatenbí koordinátorka. Z druhé ruky jsem si pořídila samolepkový kit od Fleppi (kde chyběly asi dvě samolepky) a musím říct, že to byla jedna z nejlepších investicí. Ať už chcete použít pro plánování nebo zanamenávání událostí, pokud nemáte po ruce kamarádku nebo blízkou příbuznou, co se nedávno vdávala, tohle vám bude sloužit jako nejlepší rádce a pomůže vás navést na spoustu věcí, které jste ani nevěděli, že ke svatbě potřebujete, prostě by vás to nenapadlo. Hodně mi to pomohlo mít přehled v tom, co máme a hlavně v tom, co by bylo fajn ještě zařidít. Takže doporučuju všema deseti.

Delegovat, delegovat a mít kolem sebe ty správné lidi. Myslím, že to nemusím nijak rozvádět. Je super mít se na koho obrátit. Je boží mít kolem sebe spolehlivé lidi a ještě lépe, když se nebojí přiložit ruku k dílu, nebo vás jen vyslechnou, když vás něco během příprav opakovaně rozčiluje (chudák drahá polovička to jinak schytává hrem spodem). A obklopit se jimi i ve svatební den, aby vybalancovali "ty nezvané hosty", které jste stejně museli pozvat. Ano vím, že títmo bodem se opakuju.

Co bude, bude. Co nebude, z toho se nezblázním. Opět dvě všeříkající věty. Zase související s tím mít priority, vědět, co je nezbytné a důležité. A co nechat plavat. A ačkoliv tyto dva body prakticky nesouvisí s konkrétním doporučením, i tak jsem je chtěla znovu zdůraznit.

  

 Milí čtenáři, 

doufám, že máte rádi svatby, neb vás v dalších článcích hodlám spamovat, ale hlavně v Tvořilka stylu. Takže o vyrábění nebude nouze ;) Zatím pa!

P. S. Chcete-li nasát více svatební atmosféry, než přijdou na řadu tvořivé články, mrkněte se na Lenčin článek, aneb jak vypadala naše svatba z pohledu hosta a naší kamarádky :)