25 září 2025

instagramová KUCHAŘKA

 Projekt s jednoduchou myšlenkou, malinko složitějším provedením, ale něco na co jsem ve výsledku velmi pyšná.

Aneb jak někomu, kdo Instagram nemá, nechce a nepoužívá, zprostředkovat moudra, recepty a spoustu tipů od Petry Burianové.

 Takže můžete očekávat něco s nádechem tradice, rozdělení receptů podle ročního období šmrnclé mým nadšením pro recyklaci, koláže a přímeřenou znalost grafických programů.

 

Petra Burianová, první vítězka Peče celá země, je hodně hustá paní působící na Instagramu pod přezdívkou @bududub. A jeden se upřímně nestačí divit, co všechno stíhá (umocněné samozřejmě selektivním zvěřejňováním na sítích). Aktuálně jako bývalá právnička studuje religonistiku, stará se o své hospodářství, pořádá kurzy a natačí další řadu Pečení na neděli. Měli jsem tu čest se s ní s mamkou setkat loni, když od nás s rodinou jsme já, mamka a ségra dostaly u ní kurz vyrábění pralinek... nebo spíš - pralinky s náma vyráběla jiná moc šikovná paní Terka z @bonnes_pralines (příspěvek a stručné povídání zde a tady) a paní Burianová zajišťovala prostory a občersvení. A ano, umí luxusně péct, smažit, vařit a tak výborné občerstvení na kurzu věřím, že nemá obdody. Jo, byl to luxusní zážitek. Hned bych jela znovu. A ne, bohužel jsem se k domácímu pralinkování nedostala, chybí mi náhrobní kámen, ale věřím, že ivýroba pralinek má svůj čas :D A je to husté!

Nicméně co mě zaujalo na paní Burianové ještě víc, byl fakt, že v reálu působila stejně jako na sitích. Pokorná, skromná, laskavá, pro každého si najde vlídné slovo a způsob, jakým vám poslouchala, když mluvíte (a to ať se jednalo o kohokoliv) - to bylo hodně vzácné. Stoprocentní naslouchání, stoprocentní přitomnost, na čež vám s rozvahou odpoví. Nikdy jsem vzor neměla, ale pokud se někdo vzoru/idolu blíží, byla by to paní Burianová. Takže ano, doporučju sledovat, i nevařící/nepečící lidé u ní mohou načerpat spoustu inspirace.

A zpět k projektu.

Takže kuchařka.

Já podle kuchařek a receptů obecně moc nevařím. Tvářím se, že jsem hustá jako mé babičky a vařím od oka. Ani omylem jsem nedosáhla toho mistrovství a často se mi něco nepovede (ale pořád je to poživatelné!), ale vařit podle receptů mě rozčiluje. Hlavně nemám tu trpělivost suroviny shánět. Nejraději stejně vařím podle toho, co doma aktuálně je.

Nicméně mamka po x letech vaření pro rodinu, ispiraci hledá všude možně. A od té doby, co dostala kuchařku od paní Burianové, moc ráda z ní vaří. A vaří z ní docela docela často. Sama českou kuchyni upřednostňuje, takže jestli na světě existuje kuchařka, co se jí měla dostat do rukou, pak to byla právě tato. Ještě si šetřím Jihomoravský krajáč (aneb "druhá" kuchařka od Petry Burianové, ale tu snad odstane na Vánoce... nebo někdy).

Vůbec jsem nad tím dlouho nepřemýšlela...

A ano, mamka nemá Instagram, takže přichází nejen o skvělé sezónní recepty, ale i o často zajímavé myšlenky, co tam paní Burianová píše. Tak jsem přemýšlela, jak přenést tyto online věci, do offline prostoru a vzniklo z toho následující:

  1. Bylo mi jasné, že kuchařku chci členit podle ročních období. Zaprvé spousta receptů často odkazuje na tradice spojené s nějakým svátkem, datem či s nějakým svatým.. inu kopíruje český rok, tak jak ho známe. Často k recpetům paní Burianová právě připojí nějaké historické zajímavosti, ať už z oblasti kulinářství anebo folklorní.
  2. Forma kuchařky byla dlouho dost nejasná. Aby se recepty daly snadno přidávat. Měnit pořadí. Doplňovat. Zároveň jsem toužila zase šít vazbu a mít fakt velkou bichli ala rodinnou kuchařku. Ale tím, že paní Burianová se nejspíš nechystá do kulinářského důchodu, počítám s  tím, že recepty budu doplňovat a postupně přidávat. Stejně jako myšlenky. Takže bylo jasné, že recepty budu vkládat do pořadače. Nakonec bez folií/euroobalů...tak uvidíme, jak se to bez nich osvědčí.
  3. Hodně jsem přemýšlela i nad velikostí. Čím bude mamka starší, bude jí víc vyhovat větší písmo, jasně už teď potřebuje na drobnější písmenka brýle, ale kuchařka ve formátu A4 mi mě osobně v kuchyni přijde nepraktická. Proto tedy padla volba na pořadač ve formátu A5. A proto ne ty euroobaly....tolik jich v požadovaném formátu nemám. A upřímně se mi moc nechtěli shánět xD Ale  jak říkám, třeba na ně dojde. 
  4. Původně jsem si to chtěla všechno graficky dělat ve wordu, ale to nabízelo hlavně po vizuální stránce víc omezení, než jsem počítala. Adobe rozšířenou verzi nemám a neumím s ním pracovat, takže jsem nakonec jednotlivé receptové karty dělala ve photoshopu. Ano, jednu jehzky po druhé. Proto to byl projekt po chvilkách cca na 3 měsíce pozvolné práce s dedlinem mamčina svátku.
  5. Přemýšlela jsem, zda budu karty laminovat, ale to se přiznám, že se mi nakonec též nechtělo. Jednak by to zabralo spoustu času, to už radši pořídím ty A5 euroobaly.

Toť prozatím vše k výrobě kuchařky, teď se pojďme podívat na její vizuální stránku.

Autorská práva a tak dále... 

Co se vizuální stránky týče jsem volila možná ne úplně etický přístup, ovšem s předpokladem, že opravdu nehodlám nikde nic prodávat, vydávat za své, šířit věci za úplatu,... prostě a jednoduše jsem s pomocí výstřižkou vzala obrázky z Instagramu, zkopírovala text a vložila do vytvořeného mustru, aby vznikly receptové karty - z jedné strany obrázek + název receptu, z  druhé postup a případné povídání. Prostě tak jak je to sdíleno, tak to tam mamka v kuchařce má.

Tady bychom mohli polemizovat nad problematikou autorského práva... sama jsem přemýšlela, že paní Burianové napíšu, zda je vhodné o tom na mém pidi Instagramu vytvářet příspěvek, kde jak už to mnozí znají buou spíš fotky hotových desek a sem tam náplně pro vizuální kompletaci... zda jí tento produkt nenabídnout jako takovou kompilaci, kterou může použít při besedách a dát volně ke stažení... upřímně sama nevím, jak je to tady s autorským právem. Ale jak říkám veřejně přístupné informace k osobnímu užití, které nehodlám šířit a ráda autorstív přiznám tam, kde náleží. Ovšem toto mi stejně nepříjde jako překážka, jak touto formou Instagram někomu, kdo ho nemá, nezprostředkovat.

Vizualizace aneb jak to reálně vypadá

Začněme asi tím nejošemetnějším, co se týče autorského práva - výšivkama, které celé kuchařce dodávají osobitý ráz, ale nepochází z mé hlavy, a ani nejsou překresleny mou rukou. Ano, mohla bych je překreslit, alternovat... já raději přiznám, že jsou to výšivky z webu kroje.cz, kde dělají úžasnou práci. Najdete tam všechny možné motivy krásnéě rozdělené podle oblastí. Z těch jsem si vytvořila bannery  pro záhlaví a zápatí stránek. Jeden modrý jsem vybrala pro zimu, jeden černý symbolizoval podzim, červený získalo léto a barevný/modro-červený jsem použila na jarní recepty.

Tento nápad s vyšivkama vlastně odstartovalo přání, co mamka kdysi dostala od svých kamarádek k narozeninám (dokonce ho stále mají, podařilo se mi ho dohledat zde) a má ho schované doposud. Ze vzorníku níže se jedná o červenou sekci (vlevo hned nahoře první pásek s ptáčkama a komplikovanějším vzorem a to samé v sekci dole vlevo, tentýž vzor pouze v modrém). Tento vzor v červeném byl pak použitý na všechny letní recepty, ať mamce připomíná její kamarádky ze školy napořád.

A zde vám už pak jen představím náhledy jednotlivých stránek. První a velmi důležitá šablona, byla vyrobena s účelem vložit stránky mezi jednotlivé recepty a zaznamenat na ně myšlenky, preanostiky či zvyky. Text zkopírován z instagramu paní Petry Burianové, okraje z výšivek výše zmíněné stránky Kroje.cz. Letní design pak je naskenovaný z přáníčka zde.

 Zde menší variace - někdy bylu textu hodně, jindy jsem potřebovala přidat fotku, udělat úvodní stránku... k tomu všemu sloužily tyto šablony.

A teď jednotlivé náhledy pro recepty v daném ročním období. Podzim, zima, jaro léto... vždy jedna stránka vizualizace/obrázek z Instagramu, druhá text popisku alias pracovní postup. 



A čím originálním jsem tedy přispěla já?

Hodně důležité pro mě byly desky, oddělovače a koláže, které zdobily oddělovače a stránky s myšlenkama z druhé strany. 
Desky jsem chtěla původně pomalovat i z venku, nakonec však zůstalo jen u malování vevnitř, protože po zkušenosti s touto a jejím občasným obnovováním nátěru (a to ji používám zřidka), lesklé desky nejsou úplně ideální materiál na pokreslení (velké překvapení, že? xD). Ale i přesto jsem chtěla použít tytéž desky, co mám doma a přišlo zbytečné je nějak ničit...


Chtěli byste vidět kompletní listování kuchařkou? To pro vás budu mít přípravené v v druhém dílu článku. Včetně detailního nafocení desek obou dílů kuchařka.
 
 

 

  

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Bez komentáře jsou mí čtenáři jako vzduch...dáš mi vědět, že jsi tu byl?