Zdravím moji milí, tentokrát z lože z pozice stonajícího. A co bych to byla za řádného stonajícího, abych už nebyla přespaná, nerudná, že nevím, jak už si lehnout, přepitá všech možných druhů tekutin, ale stále neúplně mluvící. A vzhledem k tomu, že jsem aktuálně indisponovaná k vykonávání svého zaměstnání a plně zahlcena tím vzít si jednou za uherský rok sick day, budu se realizovat trošku jinou formou než obvykle - místo, abych vymluvila díru do hlavy svým klientům, budu opět po delší době obtěžovat vás, mé čtenáře.
A rovnou vás budu zatěžovat jedním hezkým upcyklovacím tipem, jehož doladění posledních detailů (tzn. lakování desek) se čirou náhodou odehrálo během mé slavné nemoci.
Máte-li doma nějakého nadšeného sběratele mincí, vzhůru do čtení.
