Zápisníky prakticky na všechno

 

Byly doby, kdy jsem měla milion deníčků a v každém popsanou či pokreslenou jednu stránku.

Teď jich mám trošku míň než milion a většina z nich je časem zaplněna do poslední stránky.

A k čemu mít vlastně tolik zápisníků, když někomu stačí Google kalendář?

 

Uvidíme, zda nám článek přinese odpovědi.

Fishbone pravěký

S příchodem školního roku byl požadavek na vytvoření takového multifunkčního sešitu, kam se bude psát naprosto všechno, všechno se tam vejde a zároveň se tam všechno hezky najde. Vzhledem k tomu, že v minulých letech mi fungoval systém vytištěných materiálů, kam jsem případně poznámky dopisovala nebo psaní přímo do počítače, uvidíme, zda tento sešit naplní svůj osud a najde u mě to správné využití. Každopádně i v minulosti jsem bojovala s tím, že člověk díky digitalizaci a potřebě všechno dávat do prezentací musí spoustu materiálů předělávat a tisknout ve velkém (nejste-li, stejně jako já, se schopni učit z obrazovky).

Co se týče pracovního postupu výroby tohoto zápisníku, nebylo třeba nic speciálního. Jako základ postačily tři sešity (linkovaný, bez linek a kostičkovaný), které jsem slepila jejich měkkými deskami k sobě a  následně jsem kancelářským nožem ořizla stránky tak, aby se vytvořily minizáložky (ano, pořád je tu ta vize - co záložka, to předmět). Jako obal posloužily desky ze starého Fishbone kroužkového bloku, co mi kdysi bylo líto vyhodit a hřbet byl dodělán kusem džínoviny. 

Jednoduché, levné a efektivní. Nejvíc nadšená jsem kromě džínového materiálu (ten je moc příjemný na omak) ze záložek, které jsem polepila takovými těmi nálepkami, co chodily (možná stále chodí) k nějakému knížnímu klubu.

Inspiroplac 

Aneb jiný název pro Čmáryblok. Abyste rozuměli - nejsem žádná umělkyně, která s sebou všude tahá skicák. Jsem však podnikavá duše, která ráda přenáší své myšlenky (a nápady) na papír a často uvolňuje své zápěstí kamkoliv (třeba i na pytlík od pečiva, když není nic jiného po ruce), kde z toho vzniknout často zajímavé čmáranice. A někdy tyto čmáranice jsou dobrý podnětem ke kreslení či tvoření náročnějších kousků, ale kdo to má pořád na těch náhodných papírech dohledávat. S tímto úmyslem vznikl čmáryblok.

Aktuálně mám čmárybloky dva a to z prostého důvodu - nechce se mi je převážet a když chci tvořit, vím, že tam na ně čmáryblok hezky čeká. Často využívám nelinkované bloky s pevnými deskami, s gramáží papíru si taky hlavu nelámu, přece jen nejčastěji využívám pouze pravou stranu (druhá ve vyjímečných případech slouží ke kolážím, lepení inspirace nebo na volných papírech zapomenutých čmáranic).

Tento konkrétně však je obyčejný nelinkovaný sešit 540, který už zažil svá lepší léta (nevím, teda jestli zrovna v té škole xD). Dostal nový kabát z poddajnějšího kartonu, trocha akrylových barev a obyčejný sešit byl ten tam. Prozradit ho může maximálně vyčuhující modrý růžek na přední straně.

 

Expapírová taška

Jinak známá též jako čmáryblok na mix media. Nebo taky pokus o junk journaling (o tom ale zase někdy jindy).

Obal původně s papírové tašky z Kauflandu, vnitřek je směsicí nejrůznější druhu papírů - taškami z nákupů počínaje, balícím papírem konče. Nechybí ani obálky, ručně barvené papíry.  A jaký bude jeho osud? Těžko říct. Každopádně ráda bych ho využila právě na "mokré techniky" jako je malování vodovkama, akrylovýma barvama nebo třeba nějaké mix media a koláže.

Ale zatím hezky odpočívá v pokoji poličky, kde se na něho kvalitně práší. (Edit asi po měsící - už v něm přibylo pár akrylových abstraktních kousků, něco vodovkama a jedna koláž)

Recyklační trio

 

Tato trojice diářů loňského roku za 5 Kč z Levných knih posloužila k různým účelům. Modrý vpravo, byl můj motivační úkolníček během psaní bakalářky a úkoluje mě dodnes (stále ho ještě nemám pořádně pospsaný). 

Květinový upřostřed je sbírka různých nápadů a dlouhodobých projektů a hnědou bichli důvěrně znáte z #neBUJO článků. Ano, tento cvalík mi pravidelně zpříjemňuje den!

Sborník nápadů

Je mi jasné, že popis květinového diáře nebyl dostatečný a zde můžete nahlédnout, jak taková sbírka nápadů a dlouhodobější projekty vypadají. Tady se meze opravdu nekladou a cokoliv mám chuť uskutečnit, zde se často odehraje beta verze.

 

A článek zákončím jednou s nejoblíbenějších stránek mých diářů, deníků a bloků - nálepkoplacem. Tady často lepím úplně náhodné nálepky, co mi přijdou poštou, jsou někde na zakoupených výrobcích, hezkou etiketu, designově zajímavý propagační materiál, jmenovky...prakticky cokoliv, co je samolepící ;) A často z toho vznikají neopakovatelné koláže, které vytvoří čas :D A člověk si uvědomí, kolik krásy je na obyčejných věcech.

To je ode mě pro dnešek vše ;) Naštěstí žádný další zápisník už nemám xD

Baví vás tento typ článků?

Co vy a zápisníky? Máte jeden, žádný nebo je jich nepočítaně?

Sbíráte nálepky či to byla zábava, co patřila k vašemu dětství?