kreativní MYŠMAŠ za (téměř) půl století

 Vítejte u fotočlánku, kde se toho nakupilo opravdu hodně.

Aneb jak byla Tvořilka kreativní za poslední....dobře půl století je zavádějící, ale půl rok by to podle dat fotek být mohl. Tak hurá na to ;)

Inu kde začít?

Tuto otázku si pokládám vždycky, když jednou za čas třídím svoji fotogalerii v mobilu. Ne, že by těch kreativních počinů bylo nějak enormně hodně, ale fotím ráda, fotím spoustu věcí a ne vždycky je kreativní počin dostatečný na to, aby mi stálo za to o něm psát samostatný článek. Jedna fotka a krátký popis? To se mi spíš hodí na Instagram. Ale když už se takových jednohubek nahromadí víc, to už je pak něco úplně jiného ;)

Šířit kreativní impulzy internetem a v celém širokém okolí byl (a je) můj záměr a sen. Sama vyhledávám obsah týkající se tvoření a přijde mi hezké sdílet ho, i jako vedlejší produkt mých výrobků. A jelikož nemám Youtube kanál a netočím o tom vlogy, vezmu vás do svého skromného života alespoň formou fotkami nabitého článku. 

 A už žádné okecávačky a pojďme rovnou na to :)

U svatby ještě zůstaneme...

Nedávno vyšel článek týkající se mé svatby, tohle tvoření nás zavede na svatbu našich přátel, kterých jsme pomáhali vytvářet během jednoho odpoledne rozcestník, a ještě dvě lavičky z palet pro odpočinkovou zónu na jejich svatbě. 

A musím říct, že opalování dřeva jsme přišli na chuť všichni čtyři, malování cedulek bylo na nás s Barčou, zatímco mužská část se chopila vrtaček a kladívek a kompletovala vytvořené komponenty. 

 

 

Ještě jednu milou vzpomínku mám z jejich svatby – Barča vytvořila ten nejluxusnější kreativní svatební koutek, který jsem měla možnost navštívit. Tolik materiálu na tvoření včetně samolepek, fixů a washi pásek – to byl ráj! A nebudu lhát, že když jsem byla přelidněná, utíkala jsem právě sem jim tunit svatební fotoknihu a vytvořila jim tam několik koláží nejen z fotek, ale hlavně jsem jim dozdobila úvodní a závěrečné stránky. A potěšilo mě, že z toho byly nadšené obě strany!

 

 

 

Vánoce byly přece nedávno... anebo ne?

 Uznávám, že od Vánoc nějaký ten pátek uběhl xD Vždyť jsem před chvilkou rozesílala letošní velikonoční poštovní nadílku... Stihla jsem se v článku pochlubit každoročním přáním pro babičku, zbytek jsem, ale do článku nezahrnula. Tak jsem se to rozhodla napravit teď.

Loňská edice byla kombinace retro přáníčkama, co taťka někde vyhrabal a autorských ilustrovaných pohledů, které jsem kdysi objednávala na e-shopu S láskou k papíru.

Hrošíkárium

Hrošíky mě neustále baví kreslit. A k tomu ještě žáby. Nedávno jsem své portfolio zvířátek dokonce rozšířila i o vlčátka :D Ale mé hrošítkáriové album stále není zaplněné xD Inu budu se muset v práci o pauzách více činit :DDD

 

 

Když k nám přijede návštěva...

 Je krásné, když se zadaří a zavítají k nám třeba přes půl republiky naši kamarádi. Máme to štěstí (nebo spíš smůlu? hodně záleží na úhlu pohledu…), že naši přátelé jsou rozeseti opravdu v těch kolikrát nejodlehlejších koutech republiky a naplánovat vždycky setkání je umění.... nicméně kde je vůle, tam se vždycky nějak setkání podaří uskutečnit, a to je pak teprve radost!

V minulosti jsme naši návštěvu vytáhli za plenérem, jindy jsme zase malovali magnetky na ledničku, tady mám dosud nepublikované ručně ušité deníčky, co jsme šily s Lenčou a pak zase podtácky, co jsme vypalovaly s Klárkou. 

A jedno přáníčko na konec...

Toto jsem vyráběla pratetě ke kulatinám. Aneb zupcyklovala jsem několik starších přáníček a snažila se vytvořit něco opravdu slavnostního. Zda se mi to podařilo, nechám na vás. 

Co jste naposledy vyráběli?

Máte chuť s přibývajícím sluníčkem víc tvořit anebo vás to táhne ven?