ANDĚL na horách

Pamatujete si na keramický horoskop?

Zda vás čeká další počin z té samé várky hlíny.

Aneb jak a proč anděl na svět přišel.

Enjoy.

Nápad na anděla vznikl hlavně díky nutnosti zlikvidovat zbytek letité hlíny, co se mi válel doma. Před několika lety jsem totiž dostala dárkem desetikilovku hlíny se slovy, že když už nestíhám ten kroužek keramiky, můžu tvoři doma a pak se známou se dohodneme a výrobky nám vypálí. A buď si je potom přijdu k nim do dílny naglazovat anebo výrobky nabarvím akrylovýma barvama. A tímto stylem jsem vlastně "zlikvidovala" většinu toho desetikilového instantního štěstí.

Ale poslední rok dva, poměrně velké množství hlíny leželo netknuté a já upřímně nevěděla, co s ním (teďkdyž už zase žándou hlínu nemám, tak nápadů mám plný čmáryblok xDD Ach ta ironie...)

Avčšak shodou okolností se jedna známá stěhovala s rodinou do domečku a, zde přichází ten nápad, má moc ráda anděly. Tak sjem si řekla, jak super by bylo, kdyby měl nový domeček svěho vlastního ochránce. Vždyť dřív nejedna soška chránila jejího majitele a obydlí...

Takže nápad by byl, teď k jeho realizaci.

Loňské léto jsem vytáhla hlínu, vytáhla si přenosný stolek, co taťka sehnal v Lidlu, hezky ven zastřešenou terasu a vytvořila si svou letní venkovní home office. Přiznám se, že lépe se mi snad nikdy netvořilo. Ve stínu meruňky, stále však venku, s možností meěnit svoji pozici ze stoje do sedu, sem tam i do dřepu, zpestřit si práci procházkou v trávě anebo osvěžením v bazéně... nebo jen tak sedět a kochat se, jak je na tom světě krásně, když člověk může být venku a  ve společnosti stromů.

Hrozně se těším, že si takovou venkovní home office udělám i letos. Protože lenošit na zahradě je bezpodmíněčně krásné. Ale já nejsem tvor od přírody lenošívý, já velice ráda zaměstnám při tom lenošení aspoň své prsty.(Věřím, že já žít v minulosti, tak večerní předení, vyšívání aneb "plkání" spojené s různorodou ruční prací, to je za mě krásně využití času. Pravidelné vysedávání v kavárně nebo u stolu na návštěvách, je pro mě vždycky náročné.... protože ruce chtějí činnost, aby hlava mohla sledovat hovor o to kvalitněji.)

Mimo jiné, k mému tvoření se připojila i další kretiavní duše, která si vymyslela kropenku. Tak se tvořila i kropenka, jenž jsem pomáhala poté začistit a doodělat (ta mimochodem stále není namalovaná...kvůli možnému využití vody totiž hodně přemýšlím, že bych se právě domluvila na tom glazování, protože přece jenom glazura samotnou vypálenou hlínu od vlhkosti hezky chrání, což akrylovka ani s lakem, poskytnout nemůže, mínus teda druhé vypálení)

Každopádně od minulého léta došlo k celkem veké prodlevě v pokračování výroby andílka. Andílek i kropenka byli vyrobené do týdne, pak následuje doba schnutí... ale než se podařilo dmluvit termín a dopravit výrobky do pece, uplynul bezmála půl rok. (takže slavnostní nastěhování bylo prošvihnuto xD)

Ale nakonec se podařilo dvakrát vypáleného anděla přivézt domů a malířská práce započala. Tento krát se přiznám, že jsem nemalovala rovnou, ale udělala si náčrty, kterou barevnou kombinaci zvolit. Protože v představách sice andílek (nebo mám psát andělka, když je to holka) měl hnědé vlásky (i když jednu dobu taky blonďaté a rezavé, protože jeho budoucí majitelka těch barev vystřídala opravud hodně) a jednoduché spíš bílé šaty s nějakým vzorem. Nejspíš modrobílé varianty. Jednou s kytičkami, jindy s puntíky... inu nápadů bylo hodně a byla jsem docela nerozhodná, tak jsem si to raději hodila na papír.

Další prvek který jsem u andělky ochranitelky chtěla zakomponovat, byla možnost toho, aby mohla držet kvítek. Původně jsem přemýšlela, že ho vyrobím z korálků a drátků, ale nakonec jsem si řekla, že nechám budoucí majitelku, ať si zvolí, jaké květiny se jí v ruce budou líbit nejvíc. Zda to bude čerstvě utrhnutý, sušený anebo s plastu vytvorvaný kvítek, to už je na ní, stejně jako o jaký druh se bude jednat.

Mně naprosto učarovaly sedmikrásky a vlastně bych se nebála i andělku tak pojmenovat. Tak nějak se mi to k ní hodí. 

Není to možná prvotřídní krasavice, ale má hodně oči. A to ji v těch mých dělá hodnou tohoto jména.

 

Kdybyste si mohli vybrat kroužek, který byste jako dospělí navštěvovali, co by to bylo?

Já teď silně uvažuju o tom, že budu někam na keramiku opět pravidelně chodit, abych měla ve svém životě další vymezený čas na to být kreativní.