Schváleno spisovatelkou - RAFAELKA: Kopyta Kentaurů

Jestli mě na karanténě a online výuce něco baví, tak je to čas strávený se ségrou a hlavně úkoly, které jim jejich učitelka výtvarky zadává.

Je pravda, že každá škola i učitel se s distanční výukou popasoval jinak. Někdo očekává přítomnost na kameře každodenně, jiný dává kvanta nesplnitelných úkolů do druhého dne. Proto ze všech možných ségřiných učitelů zrovna ta „výtvarková“ vede. Vždycky zadává jeden kreativní úkol na čtrnáct dní. A hlavně se mi líbí, že posílá takové tvořivé podněty, co si člověk může zpracovat dle vlastní představivosti, chuti i prostředků.

První z našich společných výtvarných projektů měl být návrh obalu. Měly jsme si představit, že vlastníme reklamní agenturu, která má vytvořit návrh obalu. Bylo jedno, jestli se bude jednat o obal čokolády, limonády nebo oblečení. A v tomhle jsme měly jasno hned – uděláme přebal na Rafaelku.

Rafaelka je naše milovaná série, s napětím očekáváme každý nový díl. Pamatuju, když jsem s napětím očekávala novou kapitolu na blogu, vzpomínám si opravdu dobře i na doby, kdy jsme s Marinou byly ve stejném ročníku gymnázia. A to nadšení, když knížky konečně vyšly tiskem bylo ohromné! V té době jsem zároveň dlouho hledala knížku, co by moji ségru zaujala, nadchla a udržela u čtení. Jenže žádná jí nebavila. Když jsem jí ale dala do ruky kapitoly Rafaelky, co jsem měla ještě z dob blogu, ponořila se do světa víl a elementálů a hltala jeden díl za druhým.

Ilustrační foto starých obálek (upravené z knihobot.cz)

Bohužel pak původní nakladatelství odmítlo vydávat další knížky. A ačkoliv se po nějaké době našlo vydavatelství nové a naše série mohla pokračovat, knížky měly dva velké nedostatky – měkkou vazbu a následně i obálku (respektive náhodné volení barev).

Měkká vazba je super záležitost, když se jedná o nějakou tenkou učebnici nebo sešit na jedno dvě použití. Ale mít knížku v měkké vazbě, která má více než čtyři sta stran? Stačí jedno přečtení a na vazbě je to znát. Druhé přečtení už vazbu pomalu, ale jistě ničí a když čtete své oblíbené knížky opakovaně, pak už jen čekáte, kdy se na vás stránky vysypou. Každopádně chápu, že jiná vazba je podstatně nákladnější a tím dělá knížku nedostupnější.

Co barevné ladění jednotlivých dílů? Ztotožňujeme se s barvami prvních čtyř dílů, pátý taky sedí, jen ten šestý a sedmý bychom si představovali jinak. Sirény jsme vždy viděly na šedou, či takovou stříbrnou, a kentauři pro nás vždycky byli modří, přesněji řečeno – krásná královská modrá. 

A tak jsme se na popud vydání sedmého dílu a na počest prvních tří krásně ilustrovaných obálek, rozhodly vytvořit naši vlastní obálku. Aneb jak by kniha vypadala, kdybychom ji navrhovaly my. Jako mustr jsme použily stará vydání s pevnou vazbou (a přesně ty zakrývá náš hotový obal na fotkách - konkrétně Rohy faunů), pozadí vytvořily vodovkama a bílá souhvězdí - to není nic jiného než akrylová bílá.

Prémiová zadní strana, která doposud nebyla nikde zveřejněna

A celý přebal - úvodní strana, hřeb knihy i potenciální místo pro anotaci - nebo spíš souhvězdí (kdo zná Arthose, ví, že toto je nejlepší způsob anotace po kentaursku)

Co nás však udělalo největší radost? Sdílení našeho výtvoru na instagramu ve stories autorčina profilu a osobní zpráva, která vyjadřovala autorčino nadšení.

 

@tvorilkatvoriva

Dokonce se samostatného storíčka dočkaly všechny fotky, což nám udělalo obrovskou radost

Je nějaká kniha, jejíž obálku byste si představovali úplně jinak? 

Vybíráte knihy podle obalu? Co vy a měkká vazba u tlustých knih?