16 května 2021

Jako včera

 Přijde mi to jako včera, kdy jsem bojovala s tím učit se na maturitu a procházet si všechny otázky na popud svých učitelů, kteří strašili kudy chodili. Pak přišla samotná maturita a já jsem zjistila, že je to neskutečná fraška a že ačkoliv je ot založeno na nějakých znalostehc, přece jen je potřeba spousta štěstí a velká dávka improvizace.

Teď se učím na státnice v časové úseků, který je nereálný - moc se mi líbí, že vysoká škola je stavěná na tom, že většina státnicových otázek nebyla nikdy probrána (dobrá záleží obor od oboru, každopádně z reakcí mých přátel ususzují, že jsou na tom podobně). A nejvíc vtipné je, že jeden státnicový okruh, z nějž bude vycházet jedna vylozsovaná otázka, jsme nebrali vůbec. Byl to je součást názvu předmětu a ani tu hloupou definici jsme si k tomuto poměrně dost rozsáhlému oboru, který tvoří tak dva roky pilného studia, jsme si neřekli. A náplň tohoto předměty, obvykle dvouletého berte prosím v rámci samostudia za tři týdny. Do toho odevzdejte BP, vypracujte si otázky, odchoďte si praxe a udělejte dvě tři zkoušky. Chápu, že se lidi z toho hroutí, neboť nemáte čas pomalu ani spát, abyste všechno stihli v termínu. Zároveň se doprošujete o každou informaci.

Je to hezká komedie. A já budu mít hlavní roli v jeden den na premiéru i derniéru zároveň. A budu z toho muset udělat pořádné divadlo, ať si to užiju já  a i všichni přítomní. A co mi bude odměnou? Dobrý pocit. Vždycky bojujeme o dobrý pocit. O to, že to mělo smysl. O to, že jsme si dali cíl a zvládli ho. A všechno ostatní je už nepodstatná nadstavba. Neboť kdo potřebuje titul, když ví, že to zvládl. Když ví, že se překonal a všechno to úsilí stálo za to. Když ví, že to mělo smysl a bojoval za to až do samého konce.

A tak tu sedím, hledím na neznámé pojmy a po milionté sbírám odhodlání - má to smysl a chci to dokončit. Chci odejít s tím, že to mám. že jsem to zvládla. Že se umím za sebe postavit a prodat, co vím. Teď jen přemoc tu nechuť, napsat pár mailů a ponořit se do otázek. Čas zase najít nějakou, která mě bude bavit a nakopne mě v učení dál.


Jaká je vaše studijní strategie?  

Co vám pomáhá, když je toho prostě hodně? 

Co vás motivovalo k tomu mít titul, udělat si školu nebo se prostě jen zapsat na kurz? 

 

Budu moc ráda za všechny sdílené příběhy.



6 komentářů:

  1. Jakou školu studuješ? Moc ti držím palce! Já jsem první rok na vysoké (Učitelství pro 1. stupeň ZŠ). Nerada dělám věci na poslední chvíli. Píšu si seznamy, který den se budu učit jaký předmět. Mít to napsané na papíře mě k tomu lépe dokope, nejen k učení, ale i v domácích pracích apod. Píšu si na papír skoro všechno :D (jak školu, tak povinnosti v domácnosti).
    Přijde mi, že při maturitě jsem toho uměla nejvíc v životě. Čtyři předměty v jeden den. Teď si mohu zkoušky rozendat do více dní. Držím palce a posílám spoustu energie a sil :)
    Leník

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Studuju fyzio. Učitelsltví pro 1. stupeň je strašně fajn, já mít talent a autoritu, jdu do toho hned. Je pravda, že výška má obrovskou výhodu v tom, že jsi můžeš zkoušky rozložit. A zároveň tě utvrdí v tom, že nikdy nebudeš vědět všechno (ano Sokratovo vím, že nic nevím). A seznamy na papírech se staly mou každodenní pomůckou a obzvlášť teď bez motivačního papríu nedám ani ránu. Už si na to dokonce i vedu speciální deníček :DDD
      Moc děkuju, doufám, že tě škola utvrdí v tom, že sis vybrala správný obor a hlavně, že tě to bude orpavdu hodně bavit. A doporučuju sehnat si už teď otázky ke státnicím, protože ty se vždycky hodí mít v záloze ;)

      Vymazat
    2. Ty jo, to musí být hodně náročné :O. Přesně, člověk se stále učí a nikdy nebude vědět úplně všechno. Ale to je dobře, pak by byl moc chytrý a povyšoval se nad ostatní ;) :D díky moc za radu! :)
      Leník

      Vymazat
    3. Je fakt, že spolknout všechnu moudrost světa - docela by mě zajímalo, zda by s tím souvisel i nárůst ega nebo naopak osvojení si pokory. :D

      Vymazat
  2. Taky si myslím, že fyzioterapie musí být hodně náročná!
    Já si na maturitu vzpomínám taky docela dobře - vlastně to takový stres nebyl, věděla jsem, že to udělám, jen jsem jako šprtka chtěla samé jedničky, proto jsem se stresovala. Ale nakonec se to docela povedlo. :D
    Co se týče státnic na VŠ, taky jsem zvědavá, jak to udělám. Měnily se tu totiž navíc studijní plány a tak ani není jisté, jak to bude vypadat. :-D Strategie? No, zatím jsem vždycky spoléhala na to, že o tom vím dost, abych to dokázala okecat. Ale kdybych byla zkoušená z něčeho jako biologie, taky vůbec netuším, co bych tam povídala. :D

    Držím ti palce! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Náročnost jsem zjistila, že je relevantní....né, hrozně záleží na školech, na lidech a taky na štěstí. Každopádně je to strašně fascinující obor a moc mě baví :D
      Změna osnov je hodně ošidná. U nás se něco měnilo v průběhu i našeho studia, loni státnicovali ještě za starých podmínek, jsem zvědavá, jak to bude letos. A též jsem doufala, že leccos okecám, ale těžko říct xD Každopádně moc děkuju :)

      Vymazat

Bez komentáře jsou mí čtenáři jako vzduch...dáš mi vědět, že jsi tu byl?