Sběratelské VÁŠNĚ: #nálepkoplac

#Nálepkoplac.

Nesnažší způsob koláží.

A nejméně finančně náročný. 

Že bych už měla pořádnou sbírku?

Ale nééé....

Dobrá. Malinkou.

A o tom je tento článek.

 

 

(mimochodem tneto ilustrační obrázek je mou vůbec první "reklamou" na tento blog. A vlastně i instagram zárověň)

Historicky první nálepkoplac vznikl čirou národou v diáři v roce 2020. Tvořily ho nálepky z víček Vibovitu, které jsem tou dobou tak nějak nashromáždila. (ani nevím jak xD) Ale řekla jsem si, že by vypadala spolu hezky a když už jsem si začala tvořit diář, proč je tam jako designový prvek nezakomponovat?

Zhruba ve stejnou dobu jsem vyletěla z hnízda, kupovala i různé druhy ovoce a vždycky než jsem je omyla, sloupla jsem z nich nálepku. Doma větišnou nálepka skončila někomu na zádech jako kanadský žertík, ale v mém novém bydle nebylo úplně komu ji lepit. A tak jsem ji jednou plácla na obal diaře. A začaly tam přibývat další. Ve výsledku z toho byly docela stylové desky (viz diář 2021)

Ale pak mezi těmi prostými samolpekami z ovoce přibylo i pár realtivně stylových. Navíc desky diáře, jak jsem ho tahala všude s sebou, bylyl též značně namáhané, spousta samolepek se začalo odírat nebo dokonce odlepovat. No ale jako to na těch deskách zachránit? (Ano, heslo izolepa spasí vše platila i v tomto případě, ale nutno podotknout, že na koženém obalu to bylo nic moc řešení). Každopdáně tyto dva hlavní faktory přispěly k otmu, že jsem konečně smysluplně začala využívat první dvě stránky diáře - předsádku. K čemu? K nálepkoplacu. Viz níže první exemplář i s originálním náhodným názvem.

Tehdy jsem si říkala, že samotný nálepkoplac mi bohatě (stejně jako diář) vydrží do konce roku, ale houby.Jakmie jsem začala věnovat pozornost zajímavým nálepkám, najednou jsem zjisitla, že "volně dostupných" smaolepek je hned celá řada. Najdete je prakticky všude. A když vám domů chodí jídlo nebo balíčky, máte jich slušnou zásobu za poměrně krátkou dobu. A tak začaly vznikat další a další stránky, některé i mimo můj diář (jen do čmárybloku zatím nepřerostly, ale nikdy neříkej nikdy) 

Níže konkrétní příklad mého Nápadníku - sešit, kam jsem si psala náměty na všemožné projekty...

Rok 2021 byl na koláže tohoot typu poměrně bohatý. Níže můžete vidět "interiér" diáře, který byl vlastně námětem pro "ztrátu času", které přerostla z jeho desek až do jeho obsahu. Celkem v jeho deskách naleznete čtyři dovustrany věnované právě náhodným nálepkám, oc se u mě za ten rok nahromadily.

Starý sešit, který nahradil můj Nápadník výše používám sporadicky, ale o to raději. Je zde prostor pro bezmezné snění, ale zároveň taky pro #nálepkoplac. Kdo to u Tvořilky nečekal?

Jeden k hlavních důvodů, proč se tady samolepky objevily, byly různé děkovné kartičky či zajímavý design z příchozích balíčků, jež by na klasickém nálepkoplacu zabral až mnoho místa. A vzhledem k tomu, že jsem měla chuť je archivovat (dříve jsem je nějak propašovala do diáře - viz třeba diář z roku 2021 a děkovná kartička od Vinky - pozorní věřím, že najdou bez obtíží ;), tady na ně bylo místa dost. Svůj prostor zde dostaly i některé samolepky, co byly součástí třeba obálek dopisů... prostě cokoliv, co bylo moc hezké na to, aby to bylo jen tak vyhozeno.

Mimochodem samolepky taky sloužily jako slušné zpevnění desek - přece jen se jedná o prachobyčejný sešit, který má lehkou kolážvou úpravu zvenčí, ale nic úplně bytelného. Zaroveň si níže můžete povšimnout i malého před/po - ale jak se jedna "předsádka" kvalitně zaplnila.

 V původník Nápadníku se nacházela i stránka věnována samolepkám z banánů. Ono světe div se, jako erudovaný expert na samolepky z ovoce, takové banány jsou docela kumšt, co se nejrůznějších designů týče. Ono to všechno vlatně odstratovalo ono banánové pozadí, což byla kdysi reklama v podobě samolepek na od  banánů Chiquita (nevím, jak se to příše upřímně nebýt té samolepky níže xD).

Součástí tétot propagace byl smaolepkový dvoulist s tématem "Naučte banány mluvit". A místo názvu "značky" banánů tam byla hesla jako "Usměj se", "Miluji Tě", "Jsme superbanán".... ne, to už vařím z vody, ale chápeme ten princip. No a tak jsem si stějně jako v podobě Vibovitů dlaa menší výzvu - všechny "unikátní" (rozuměj "co vidím poprvé a ještě zde nemám" nálepky z banánů lepím sem, když už se opakují, jdou na nálepkoplac do aktuálního diáře.

(Ale když se na to tak divám, mohla bych teoreticky začít dělat koláže podle barev. I když obávám se, že takové hnědé samolepky by byl ryze nedostatkové zboží xD Ale výzva je to zajímavá... nejspíš ji zvážím...A ano, už jsme uvažovala o tom, že bych třeba jeden sešit věnovala pouze samolepkám tohoto typu...a za jak dlouho by se mi ho podařilo naplnit... ale zároveň se mi líbí ta náhodnoust a fakt, že samotné nálepky na svém placu odráží, co se ten rok dělo, kde jsem byla, co jsem zažila....)

Aktuální diář letošního roku taktéž obsahuje místo pro sbírání nálepek. Tato konkétní koláž, ale už kombinuje opravdu různorodé kousky a i větši kusy nálpeke, které dřív končily v mém modrém Nápandíku. Změnilo se něco? Ne, jen barevné jsem měla chuť je tam nalepit. Stejně jako tam jsou nalepené i papírky, co původně nálepkou nejsou... že by v tom byla cítit revoluce a vývoj nálepkoplacu? Možná. Uvidíme, kam se to vyvine.

Co pěkného/zajímavého sbíráte, protože se vám to líbí? I když ostatní to nemusí považovat za něco hodného sbírání? Nebo co prapodivného jste sbírali v dětství?

 

 Podělte se prosím, jsem moc zvědavá.