TohleNENÍkniha

 Jako dnes si pamatuju, když jsem knižní poukázku, co jsem dostala ve škole, za prospěch vyměnila za tehdy nejtrendovější výtvarný počin roku. 

Tohle není kniha. 

Autorka Keri Smithová. 

Vytvořila taky Destrukční deník. 

Stále nic?

Po přečtení vám bude hned jasné, o co go.

Pojďme se přesunout o pár let zpátky. Rok 2017. Lidí zásobují internet všemožnými destruktivními videi a každý druhý si musí koupit jeden z paperbacků od Keri Smithové a názorně ho "zdokonalit". Po svém. Originálně a neohroženě. Protože koncept vzít si knížku (i když v měkké vazbě), která vlastně obsahuje návod k tomu, jak posvátnou bichli zničit (nebo snad vylepšit?) je pro knihy uctívající lidstvo něco převratného. A ani já, tvor, co se bojí do knihy byť jen udělat tečku tužkou, aby ji neznehodnotil, jsem v pokušení se kreativně vyřádit. Vždyť zde je to dovoleno, ne?

Hned při první příležitosti jsem teda využila možnost a knížku pořídila. (Ano, prosila jsem rodiče, abych ji mohla dostat na narozeniny, ale to mi bylo řečeno, že taková knížka je naprosto zbytečná a jsou to vyhozené peníze. Inu umělci bývají zpravidla nepochopeni okolím, takže jsem byla na dobré cestě xDD)

Knížku jsem měla doma.

Ten jen se pustit do úkolů.

Vzít nůžky a střihnout do první stránky.

A tady jsem začala svádět vnitřní boj.

Vzhledem k tomu, že to bylo pro mě docela radikální řešení, tak jsem se nejdřív pustila do snazších úkolů, které vám tu představím.

Po hlubokém, asi pětivteřinovém zamyšlení jsem se rozhodla, že toto bude pohlednice xDD Stále nevím, jak toho docílit. Na moji obranu tehdy byla éra postcrossingu (kdo nezná - vygeneruje vám to adresu, na kterou odešlete pohled a na oplátku vám od někoho stejně náhodného jeden přijde), takže pohlednice byly hodně v kurzu :D

 

Řetězák poštou? Perfektní nápad! Tento řetězový dopis jsem poslala kamarádce na Slovensko a od té doby jsem o něm neslyšela. Což je malinko škoda. Ale nikdy není pozdě tento experiment zopakovat ;)

 

"Návod" byl jedna z prvních stránek, co které jsem se pustila. Proč? Řídit se podle instrukcí je strašně jednoduché. Není třeba zapojovat kreativní centra mozku, ono to přijde všechno samo.

Nahodilá událost spočívala v tom, že jsem na stránku "upustila" vše, co jsem měla po ruce. A ačkoliv to není kdovíjak kreativní stránka, je to jedna z mých oblíbených. A povšimněte si zelené kuličky vlevo dole. To je prosím z rozbité sádrové žáby...a hezky to ťuká o sebe. To jsem se pokusila knihu i ozvučit, což byl taky jeden z úkolů. Ale ráda bych tento úkol ještě pozvedla na vyšší úroveň… protože věřím, že je tolik způsobů, jak papír rozeznít... obzvlášť knihu, co není kniha.

A ještě jedna zajímavost - zlatavý papír a listy jsou z naší výzdoby na maturitní ples. Uhodnete, jaké bylo téma? (mimochodem - výzdoba je hlavní důvod, proč na maturiťák vzpomínám ráda... a taky jsem si pořádně zatančila se ségrou)

 

Studánka přání je stránka, kterou jsem chtěla doplňovat postupně. Zatím tam jsou dvě přání a obě se splnila :D Takže mám motivaci pokračovat!

Náhodné věštění a horoskopy jsou něco, co mě strašně baví, a čas od času je z toho perfektní zábava i pro přátelská setkání. Tyhle kartičky jsem vytiskla opravdu ráda a docela jsem je i využila. Ale možná je podlepím, ať vydrží věčně :D Nebo hodně dlouho.

Nakreslit hromadu žabek? Žádný problém. Tohle mě hodně bavilo. I když ten výsledek jsem čekala lepší.

Jedna ze stránek,  kterou se nemůžu dočkat, až ji zakryju. Nemám ráda Eiffelovku. A má kniha žádnou obsahovat nebude :DD

Tuhle knížku jsem "znovuobjevila" při překládávání knihovničky na začátku a v průběhu tohoto roku. Letos jsem si totiž řekla, že je konečně čas zredukovat (tím myslím konečně přečíst) knížky, co mám už dlouho doma, ale nepřišla na ně řada. A že těch kousků opravdu není málo. (Ale o tom zase někdy jindy).

Každopádně zjevila se mi zapomenutá "Tohle je kniha" a jak vlastně přečtete takovou knížku? Pročtete si všechny úkoly a hotovo? Myslím, že takto to nefunguje. 

Když jsem si s ní listovala, tak trošku jsem nechápala, jak je možné, že poslední úkoly, které jsem splnila, se datují do roku 2015. Vím, že jsem si ji brala pak i na koleje, ale tam jsem do knížky neudělala ani čárku. Proč, když tvoření koláží je hlavní náplní mých deníků a diářů?

Inu přátelé a čtenáři moji milí, myslím, že tu máme další projekt, který si Tvořilka, pravá knihomolská duše, hodlá užít na maximum. Protože tato kniha opravdu potřebuje vypadat trošku méně jako kniha, aby plnila svůj účel.

Takže to vypadá na další obal. Anebo splníme nějaký úkol v knize? 

Kdo ví.

To si přečtete někdy příště.

 

Znáte Destrukční deník, Tohle není kniha nebo jiné počiny autorky?

Co si myslíte o těchto "kreativních" knihách?

A co u vás znamená zničit knihu? Vadí vám zvýrazňování v knize, lepíky atd., anebo se křižujete, jen když to vidíte?