RANDOMčlánek

Vítejte u totálně náhodného článku.

Jen tak, pro radost.

Jaký je smysl?

Po čtyři dny zapsat tok svých myšlenek. 

Začínáme.

 

15/12 21:53 Blogger praská ve švech - oblášť rubrika s koncepty. Mám skoro připravené dva články, které by se mohly v rámci adventních čtvrtků zveřejnit. Ale já jsem si řekla, že ono to počká. Mám chuť konečně psát. Nic konkrétního. Jen psát.

Ačkoliv jsem si zrovna letos v prosinci všechno hezky naplánovala a spoustu věcí nachystala dopředu, stejně mě dohnal pocit nestíhání. Proč? Částečně vlastní vinou, částečně díky přeložení některých lednových deadlinů. A díky tomu šlo stranou psaní článků, veškěré kreativnění, psaní diáře... prakticky všechno. To, co mi zůstalo, by se dalo označit jako "z nouze cnost".

Nevím, jestli to máte taky, ale docela mě rozčiluje na mě samotné, že když nestíhám, všechno ostatní má vyšší prioritu, než mé dobíječe baterek. Ano, dá se takto fungovat a to i poměrně dlouhou dobu. Když však na vás přijde podzim a zimní únava (či stagnace?) najednou, pak už je nezbytný aspoň ten šlofík, abych mohla dál fungovat. 

Přitom by stačilo "hloupých" pět minut denně si něco nakreslit. (Ne, pohybu to mám dost, stejně jako poklidných hooodně dlouhých procházek domů, to zase já si neodepřu, ale někdy to chce jinou formu odpočinku).

Hodně si teďpíšu do svého úkolníčku. Nápady na projekty. Techniky, co bych chtěla vyzkoušet. Seznamy všeho, co bych ráda vyrobila. Články, co bych ráda napsala.

A po dlouhé době jsem si sepsala seznam 108 cílů/přání/vizí do budoucnosti. Možná si napíšu i dopis pro mé budoucí já.

Pohrávám si i s myšlenkou, jaké by to mělo mít youtube kanál a zda bych vůbec chtěla videa natáčet.

Inu čas si zadoodlovat do mého kreslícího adventního kalendáře.

 A jít spát.

Dobrou noc.

16/12 23:54 Vánoce a dárky. Vánoce a adventní kalendáře. A co jako?

Poslední roky víc a víc přemýšlím o vánočních dárcích. Nejen o tom, co bych si mohla přát. Ale taky o tom, jestli z toho tak trošku nevyrůstám. Proč? Ano, spoustu věcí si koupí člověk v průběhu roku. Anebo si nechce přát něco, co je fakt drahé (třeba nějaký mini fyzio kurz ve slevě se skriptama). Protože je běžné dávat si dárky za tisíce? U nás v rodině úplně ne.

Už před pár lety jsem změnila svoji taktiku - a když můžu věnovat "zážitkový dárek" (jako jít spolu do kina nebo vymyslet třeba nějaký tvořivý "kit"), jednak mě samotnou vymýšlení dárku víc baví a zároveň tím můžu s obdarovaným strávit víc času, což bych moc ráda. 

Další co sama vnímám jako problematické, musí být vymýšlení dárků pro mě. Ačkoliv si kolikrát přeju naprosto jednoduché věci (letos třeba černě píšící propisky, které se nerozpijí při kontaktu s vodou - to jsou ty úplně nejlevnější, co na trhu jsou, ale někdy ta černá je problém xD), tak to často těm, co mi dárky chystají přijde jako neadekvátní dárek. Přitom já osobně vím, že tohle mi udělá největší radost a využiju je maximálně. A ač to dávám najevo a říkám kudy chodím, tak stejně jim to přijde jako dárek "nehodný Vánoc".

Ale teď z druhé stránky... čím dál častěji slyším z okolí, že buď si dárky přestali dávat úplně (obzvlášť mezi dospělými, protože co pořád vymýšlet) anebo naopak jsou schopni utrati za dárky obrovské sumy. Nerovnováha? Možná.

Co mě spíš po cenové stránce zaráží jsou adventní kalendáře. A že každé dítě/dospělý v rodině má jiný adventní kalendář, jehož cena začíná často na pětistovce a stoupá strmě k výšinám. Ano, letos jsem si jeden přála k Vánocům. Od Lerosu. A strašně se těším, jak mi s čaji bude utíkat zkouškové.

A na závěr - ne, opravdu si nemyslím, že peníze si má vzít člověk do hrobu. Ale je zajímavé sledovat, jakým způsobem s nimi pracuji já, jakým způsobem moje okolí a jakým způsobem úplně cizí lidé. A že pořád peníze a výdělky jsou v této zemi tabu. Ale to, že si náklady na domácnost člověk může pomalu spočítat podle toho, co je prezentováno na Instagramu, to je věc druhá.

P. S: Zrovna na adventní kalendáře mám perfektní nápad na článek. Nejen jak si nějaký vyrobit, ale chtěla bych to pojmout i trošku jako zamyšlení. Inu opět by to mohl být zajímavý příspěvek do rubriky NÁPADměsíce.

17/12 22:05 Jsem přelidněná. Co to znamená? Prakticky fakt, že jsem strávila moc času ve společnosti ostatních a málo času ve společnosti sebe sama (ať žije egoismus xD). A jsou dny, kdy se ten balanc hledá strašně, ale strašně těžko. Obzvlášť, když se jedna akce protáhne takovým způsobem, že prakticky navazuje na další. A přes noc se baterky dobíjí opravdu těžko.

Ale tak možná si zítra vezmu s sebou čmáryblok a naskytne se příležitost jenom tak si kreslit. To zní jako záležitost s malou pravděpodobností, ale zároveň to není úplně nemožné.

Co dalšího mi dobíjí baterky kromě čumění do zdi? Procházka. Dlouhá procházka, kde jsem ideálně já a mé myšlenky. Nebo tvoření. Vystřihování obrázků, lepení, splácání koláží....nebo třeba dobrá knížka? Myslím, že ke štěstí mi stačí málo.

Jen někdy si to fakt nejvíc komplikuju tím, že se hrnu mezi lidi.

Protože se to očekává. Anebo chci zažít všechno.

Inu nemusím být taky všude.

Třeba příště se poučím.

18/12 22:01 

Poslední psací den. Co bych vám chtěla dneska sdělit? Jsem utahaná jako kotě, ale vlastně jsem se na psaní článku strašně těšila. Co chci dneska rozebírat?

Vánoční náladu. Vánočního ducha.

Upřímně vnitřně Vánocema žiju tak poslední týden. Minimálně. Všichni okolo nechápou, protože v mém okolí, kromě všudypřítomných světýlek a občasných Santů nic nenasvědčuje tomu, že by přicházela pořádná ladovská zima. Nebo Vánoce jako takové. A jak je teda možné, že já jsem jako malé neposedně děcko, které pořád sní o Vánocích bílých.

Těším se až pojedu domů.

Nedostatečná odpověď bylo mi řečeno. Oni přece taky jedou domů a co jako?

Dlouho jsem rodinu neviděla.

To my taky ne.

Hrozně se těším na všechno s Vánoci spojené. Jasně pečení cukroví už úplně nestíhám, ale budeme společně dělat salát, zdobit stromeček. A na co se extrémně má vánoční a kreativní půlka těší - balení dárků. Proč? Dárky už doma čekají, něco ještě přivezu s sebou, ale takové to vyvrcholení sháněcí sezóny, pečlivé balení radosti a naskládání všech dárků do velké nakupní tašky, abych se mohla neslyšně jako Ježíšek propašovat do obýváku, kde je tmavý, ještě nerozvícený stromeček. A to očekávání, jestli dárky udělají takovou radost, jakou si myslím, že udělají. Anebo jaké dárky pro ty dotyčné "vyhrají", co jim tu radost udělá, u čeho si řeknou "Hustý, tak přesně to jsem chtěl/potřeboval/to se shodne".

A pak sledování nové vánoční pohádky a hromadné sdělování názoru na nový počin celé rodiny. Zároveň i seldování našichc oblíbených českých. 

Myslíte, že jsem zapomněla i na to hlavní? Jak to bude všude vonět? Ani omylem. I ve vzduchu ucítíte Vánoce. Smažený kapr. Stromeček. Pražené oříšky na trzích. Sníh. Kousavá zima.

Ano, zimu tu zažívám také, ale ani nevíte, jak se těším, že mi pro jednou nebude zima vevnitř, ale venku. A dovnitř se půjdu zahřát.

Těším se, jak si budu užívat ten pocit být doma. Vnímat přítomnost ostatních. Nebo být sama zachumlaná v dece s knížkou, zatímco ostatní budou ve vedlejší místnosti. Ale budou tam.

A až se přejíme salátu a cokruví, vyrazíme ven se kochat světýlkama.

...

Doufám, že jste se naladili na pohodový advent společně se mnou :DD 

Ano, už dlouho jsem nenapsala článek jen tak. Abych prostě psala. Co se mi honí hlavou, co se za daný den stalo. Obvykle tyto věci končí na papíře. Ale po dlouhé době jsem si je chtěla zaznamenat i tady.

Tuším, že toto je druhý nebo třetí článek, kde se zamýšlím nad životem a cílem není úplně kreativní obsah.

Bude takových článků víc?

Možná. Anebo taky ne.

O čem rádi píšete a proč?

O čem byste nikdy psát nechtěli?

Co se vám honí hlavou?

A jak prožíváte advent vy?

Budu moc ráda za jakékoliv komentáře, i kdyby měly poukazovat na překlepy a chyby v článku, které nemám chuť v tuto pozdní hodinu opravovat (Ke kterým se vrátím, až budu bdělejší xD)