MYŠMAŠ všedních dnů

Den se se dnem sešel a já jsem docela dlouho přemýšlela, co mám vlastně náladu psát. A jestli mám vůbec náladu psát. A chci vůbec psát monotematický článek? (ne, že bych v monotematických článcích neměla problém tak osmkrát odskočit od tématu xD)

Vítám vás tedy u jednoho náhodného myšmaše.

Vzhůru do čtení.

 Poslední dny bloumám od ničeho k ničemu, jindy zase nevím, co bych měla dělat dřív. Paralýza povinností a nutností se mi stala každodenním společníkem. Diář mi v tom hodně pomáhá, to-do listy též, ale zase si to chce spíš pořádně vyvenčit myšlenky a hlavu. Kromě nekonečných procházek, opakovaných pokusech o běh (které praktikuji náhodně dle povětrnostních podmínek a šílenosti větru) jsem se našla v náhodných výtvarných projektech, rychlovýrobcích a experimentech (hlavně s fixama). 

 

Kreativní okénko

Začněme tedy kreativními počiny posledního cca měsíce. Vlevo jsem zkoušela kreslit Stickeez, které  se u nás docela záhadně objevili. Zkoušela jsem kreaslit figurky hned z několika úhlů a bylo to příjemné zpestření.

Vpravo vidíte další formu mé nové zábavy - kreslení do "šablony" (čti vylepeného nálepkového platíčka). Jakmile všechny nálepky vylepím, nalepím to, co zbyde do čmárybloku a kreslím. Tak jednoduché to je. Někdy je motiv shodný s původní samolepkou, někdy z toho vznikne něco úplně jiného.

Kromě dokreslování samolepkových platíček vznikla hromada a hromada čmráanic do sešitu. A většina byla takové bezmyšlenkové mandalování. To ta hodina pak úplně jinak utíká... a divili byste se, ale kolikrát pak mrknu na obrázek a vybavím si u toho "zvukovou stopu", co se zrovna v dané hodině probíralo a zajímavosti.

Nemohla jsem si pak odpustit ani nakreslení přebalu Mullermilchu, na kterém jsem poprvé pořádně vyzkoušela nové fixy, co jsem dostala k Vánocům a jsou tuším z Tediho. Kreslí krásně, je tam velké spektrum barev (i když teda třeba červená je tam asi pětkrát a z toho tři odstíny se liší barvou víčka, nikoliv barvou náplně), dva typy špičky (širší/uzší). Kromě nevyváženosti některých barev (ale to je hodně o preferencích), ty fixy docela dost propíjí (takže nějaký papír pod kreslenou stránku se docela hodí). A jen tak mimo kreslení - tohoto Mullera doporučuju, mně chutná asi ze všech příchutí, co jsem zatím měla, nejvíc.

Krabice, co vás postrašila už v úvodu článku, je vlastně upcyklovaná krabice od kosmetiky. Zlaté obrsy obludky, jsou vlastně  papír, který byl položen na plastové výplni krabcie, v níž byly uloženy krémy. Já jsem tento papír nalepila na dno krabice a po vzoru nápadu výše (dokreslování samolepek), jsem dno krabice vyzdobila ksichtíkem. Takže babička, až si bude teď v červnu rozbalovat dárek, na spodu ji čeká překvapení ;)

Pouring. Technika zmíněná v mých Kreativních cílech na NEURČITO. Tentokrát už podruhé. Původně se mělo jednat o dekorační prvek pro kamarádku do bytu (na kolaudaci), nakonec jsme ale zjistili, že švagrové obrázky poslouží lépe. Zda oba nebo jeden zatím nebylo rozhodnuto.

Každopádně i tentokrát to byla velmi příjmená kratochvíle. Šedá, kterou na fotkách vidíte, je vlastně stříbrná. A na sluníčku se krásně třpytí a obárzy hezky ozvláštní. Hodně jsem si užila i následné focení. kdy se kachličky postaraly o krásnou perspektivu. Ale o tom někdy příště v samostatném článku.(Na můj prnví pokus o pouring se můžete podívat zde a pokud vás chcete takový pohled od zákulisí budoucího článku, nabídnu vám tento příspěvek)

Hodně se setkávám s tím, že při pouringu strašně moc barvy příjde vniveč. Nemám ráda plýtvání a vždycky když vidím ta videa, kde hektolitry barvy dopadají do nějaké krabice, nebo na folii kryjící podlahu.

I minule, i tentokrát, jsem si připravila hromadu papírového materiálu, co jsem následně mohla použít v otisknutí vzorů z dopadové plochy. Měla jsem nachystané obálky, balicíc papír nebo třeba papríové tašky. Díky tomu vznikla série tisků, kteér lze použít např. místo balícího papíru, anebo jako zpestření nastěnky, diáře, abstraktní umění, pozadí pro další malby.... fakt cokoliv.

Na obrázku níže můžete vidět způsob, jak jsme obálku využíli pro zabalení mince, kterou dostane někdo jako dárek. Minci jsme zabalili do několika vrstev, na každé byla vystříhnutá jiná mince, aby obdarovaný byl dokonale zmaten a do poslední chvíle si nebyl jist, co dostane.

 

Zase to tetování...

 Pamatujete si příspěvek TETOVÁNÍ trošku jinak? V rámci přírpavy na dětský den, jsme tentokrát netetovaly barvou, nýbrž hennou. Fotky ohužel nejsou tolik kvalitní, ale snad se vám prasátko dole bude líbit alespoň zpola tak, jako jsem z něj nadšená já! :D Moc se těším, až budu moc testovat různé návrhy :D

(samozřejmě jsem si nemohla odpustit ani Vochomůrku, všechno, co totiž obsahuje tvaroh, viz např smetanový Lipánek, je teď součástí mého jídelníčku v velkém xD #protein #přestěhujsedotvarohárny xDD)

Mini haul 

K narozeninám jsem dostala poukaz do kreativního obchůdku. Co víc si přát? Šla jsem do obchůdku celkem nepřipravená, jediným mým požadavkem byla hnědá akrylová barva. K tomu se přidal ještě vintage lak (ten jsem ještě nevyzkoušela, uvídme, jestli to bude mít ten správný měděný nádech) a spokojeně jsem odcházela domů. Pleťová a další drobnosti, které nejsou na fotce, byly jen takový bonus navíc.

Tipy na knihy

Pořád se mě drží letošní předsevzetí a čtu knížky primárně ze své knihovny, které už tam nějaký ten pátek leží. A díky tomu jsem se asi po dvou letech ustavičného odkládání dostala zpět k dualogii, kterou vydala kamarádka mé kamarádky. Před těmi dvěma leta jsem ji začala číst, ale díky několika pohledům to opravdu nebylo nic pro mě. Letos jsem ale první knížce (Na hraně koule) přišla docela na chuť. Dvojka nebyla vůbec špatná, ale jednička mě bavila víc. Inu opět mám novou zkušenost s psychologickým románem. A jsem zvědavá, jestli se od této autorky dočkáme ještě nějaké knihy, protože i kdyby děj nebyl něco, co vás zajímá, nemůžete jí upřít, že to s mateřským jazykem umí.

Já, Mona Lisa se ke mně dostala od kamarádky (není nad to mít přátele, s kterými si můžete půjčovat knihy!) a musím říct, že to byla pecka. Hodně dlouho mě žádná knížka takto nepohltila, hltala jsem jednu stránku za druhou... a na to, že Monu Lisu jako obráz mezi své oblbíence neřadím, tady si ji buď zamilujete anebo to s ním celé aspoň prožíváte. Navíc pokud vás zajímají dávní mistři, umění a historie, je to tato knížka právě pro vás. Navzdory smyšlenému příběhu jsou historické reálie poměrně přesné.

Ostatní malé radosti

 Malé radosti je něco, co je poslední dobou omývání horem spodem v rámci duševního zdraví. Každy máme své guilty pleasure, každý máme taky něco, co nás vůbec nic nestojí a udělá nám to tu největší rdost na světě.

Mně teď neskutečně potěšily datle, co nám vylezly. 

Ségře zase udělala obrovskou radost žvýkačka ve formě pasty, co jsme objevily v Tigeru. (není vůbc špatná, jen se hodně rozpadá, ve výsledku je to spíš jako takové ty bonbony, které vlastně rozžvýkáte, než aby vám v puse zůstala bezchuťová guma)

Kreativní řádení na veřejnosti

Jedním z dalších radostných okamžiků uplynulých měsíců, bylo setkání s Hruškou a Lenčou (Lenča vám o tom určitě napíše pořádný článek). Hrušku jsem už viděla po několikáté, s Lenčou jsme se setkaly poprvé. A že to předčilo všechna má očekávání! Lenča je hrozně milý člověk a pokud vám přijde, že její komentáře jsou balzám na duši, těšte se na osobní setkání ;)

Každopádně osud nás zahnal na dvě msíta, která bych velmi ráda zmínila v tomto článku (navdory tomu, že i ostatní zastávky, co jsme podnikly byly neméně zábavné a památné)

CukrCafé Ridikulus (I.P. Pavlova, Praha) bylo první naprosto impulzivní zastávkou. Na fotkách můžete vidět máslový ležák (říznutý jablečným džusem a podáváaný s popcornem) a čokoládovou Bombardu (čokoládová koule plněná mashmallouny, co vám přímo před vašima očima zalijou našlehaným mlékem).

Z máslového ležáku jsem měla obavu, prtoože jsem ho pár dní předtím koštovala z lahve a teda nic moc. Ani vychlazený, ani teplý, prostě nebylo to ono a chutnalo to divně xD Tohle je nápoj, který prostě chce pořádnou šlehačku a pak je to dobré. A třeba jednou si ho dám i v Anglii nebo vyzkouším nějakou homemade verzi...

Později téhož dne jsme se vydaly do Chocotopie. A tam začalo správně čokoládové obžerství. Ve svém životě jsem snad nesnědla tolik čokolády. Ale ona ta teplá z fontány má něco do sebe! To však předbíhám.

Chocotopie se nachází nedaleko Akvaparku v Čestlicích (okraj Prahy). Jedná se o malovýrobnu čokolády, která mimo malovýrobu tu mají muzeum čokolády, pořádají se tu oslavy (jednu jsme tam zažily - velké množství čokolády a děti... to není dobrý nápad xDD Hyperaktivita a rozvinutí ADHD u normálně poslušných jedinců v extrémních rozměrech je zaručeno xDD) a čokoládové workshopy. A jeden jsme absolvovaly my hned po prohlídce muzea (včetně ochutnávky majské čokolády!). Náplní workshopu byla kromě (dalšího) požírání čokolády (tentokrát čokoládová fontána a k tomu různé druhy ovoce a orea) výroba lízátek. Vybraly jsme si formy, dostaly k dispozici tři druhy čokolád (mléčnou, hořskou, bílou) a různé druhy posypů. Poté následovala ještě řízená ochutnávky vysokoprocentních čokolád včetně moc zajímavého povídání (např. že sladkost čokolády neovlivňuje tolik procento kakaového prášku, ale druh kakaového bobu, jsou boby, co jsou nakyslejší, jsou boby, co jsou sladší, jsou boby, co chutnájí po jiném ovoci...)

Inu zážitek to byl pořádný. Hrozně jsme se nesmály! A čokoládu jsem po tom nechtěla ani vidět xD (to mi vydrželo do druhého dne do večera, jen tak pro zajímavost xD)

 

Další kreativní počin, který vám tady představím vznikl na Slezkoostravském hradě, kde ve tvořícím koutku pro děti jsme byly s kamarádkou Léňou vybídnuty k vytvoření erbu. Odolala Tvořilka? Neodolala. A když se neplecha táhne ve dvou, je to hned lepší :D

 Toto naše tvoření předcházelo výšlapu na Lysou horu (doporučuji tam jít tak třeba v dubnu, to by tam ještě nemusely být davy anebo za velmi ošklivého počasí, frekvence lidí by též mohla být snížená na úkor výhledu) a přiznám se, že jsem si to užila náramně. Kdy jste naposledy něco impulzivně vytvořili a veřejně vyvěsili?
Co mě ale zaujalo nejvíc je fakt, že spousta erbů pod sebou už mělo odkaz na instagram. Tomu říkám propagace od mladého věku! 

A abych se nechlubila cizím peřím, erb níže vytvořila jedna velmi skromná duše (která ještě neprozřela a veřejně zatím svůj výtvarný talent neprezentuje, i když by mohla ;)) Doufám, že si povšimnete znaků Witch po obvodu erbu, fešného Caleba uprostřed a unikátního stylu písma ;) Navíc erb byl pověšen k erbu, který dokonale ladí nejen barevně, ale i tématicky :D Takže pro potenciální budoucí umění @leouzjeobsazeny

Sladká tečka na závěr...

...příslib dalšího článku (teda pokud už nejste přeslazení a nebolí vás zuby). Wonderbox? Jedna putovní supersranda od Maya.art a Můj.diář. Zaplatíte poštovné a někdy (netušíte kdy) k vám dopotuje balíček s obsahem (nevíte jakým). Vy vytvoříte super obsah, kter poputuje dál (nevíte komu)... Strašně se na to těším :D A už mám napůl připravené, co v něm pošlu já. Bude to boží! A věřím, že to příjemně nadchne :D

Takže teď už víte, že se něco kutí #behindthescenes.

Toť kompletní radosti a výtvory posledních pár (troufám si říct) měsíců. Inu tady to máte. Bílé na černém (i když já v ediotru černé na bílém xD). Čeká mě spousta kreativních a jiných (převážně zahradních) projektů, na které se moc těším.

I když tyto prázdniny budou patrně jiné, než na jaké jsem zvyklá, doufám, že si je pořádně užiju. A vy také ;)

Jaké máte plány na prázdniny?

Co vás v poslední době nadchlo?