#artJOURNAL může obsahovat cokoliv...

 Začalo to jako obyčejný sešit a papírová taška od nákapu.

Stal se z toho Artjournal a místo bohatě na koláže.

Něco, co by jazykové chtěli odborně nazvat jako příjemné na pohled. Nebo pastva pro oko.

Pro Tvořilku jsou to místa, kde neplatí žádná pravidla.

 

A co má chuť tam plácnout, to tam taky plácne.

Pojďte mrknout do pikantního zakulisí.

Třeba se inspirujete, protože přesně o tom tento článek je ;)

Měli jste někdy strach popsat nový deníček? A přemýšleli jste, jak to udělat, abyste jste ho hned nezkazili? Nebo jste s nadšením pokreslili první stránku a pak měli chuť ji vytrhnout, protože se vám to nepovedlo podle vašich představ?

Možná toto je jeden z důvodů, proč si ráda tvořím zápisníky své a nevadí mi je "ničit" tím, že je používám... každopádně tyto zápisníky vznikly proto, abych se v nich nemusela kreativně vůbec limitovat. Abych tam mohla experimentovat a zkoušet různé techniky. Prostě, co mě napadne.

ART JOURNAL aneb...

... zrecyklovaná papírová taška z Kauflandu. Tento nápad udělat obal z obyčejné tašky jsem viděla u 49dragonflies, což je Youtuberka z Vídně, co ráda tvoří junk journaly ze všech nejrůznějších materiálů.

Původně jsem si říkala, že desky z tašky jsou úplná blbost, ale opak se ukázal pravdou. Jsou krásně flexibilní, co se plnění zápísníků (nebo lepovníku? čmárybloku? kreativního bloku?) týče, hezky se příizpůsobují narůstajícímu obsahu. Takže mohu jen doporučit.

Přebal pokreslený akrylovými barvami jste si mohli prohlédnout již výše (ten vlevo) a musím říct, že se ani tolik nešpiní a neohýbá. Na druhou stranu na cestování bych ho bez ochraného přebalu asi nevozila...

A co najdete uvnitř? Všechno a nic.

Nálepkoplac tu nepotkáte, ale zato jsou zde různě roztroušeny takové ty věnovací kartičky z dárkových tašek. Nechybí zde ani kousky zajímavých obalů, anebo úplně náhodně dokreslené malůvky z palet od barev. A o interaktivní prvky, které jsou něco, co mě prostě baví (hlavně, že se to dá otvírat a rozevírat na milion způsobů!)

Docela dobrým prvkem, co jsem si chtěla vždycky vyzkoušet je interaktivní knihovnička. Aneb, co přečtete, to tam zakreslíte a zapíšete. Můj věčný problém? Názvy knih jsou moc dlouhé a do pidi obdelníčku se nevejdou.

Ale dala jsem tomu šanci a občas si zde eviduju knihovnu nepřečtených knih. Nebo spíš nepřečtených knih z mé knihovničky, které přečtu. Ideálně v duhovém rozložení. Trošku to  vizuálně pokulhává, ale chápate záměr.

 

Je libo vánoční koutek? To je prosím zbytek obalu od vánočních přáníček z Actionu a několik již výše zmiňovaných děkovných štítků z dárkových tašek. Taky máte pocit, že jsem schopna nalepit každou kravinu? Je tomu tak. Ale na mou obranu - stříhat a lepit je pro mě činnost velmi uklidňující. Stejně jako plácat dohromady koláže.

 

Moje skromná sbírka známek z dopisů, které mi došly.Aspoň nemusím schraňovat obálky.

A vlevo stránka je prosím část nějaké papírové tašky... možná Globus? Z dob covidové. Tak či tak, myslím, že zůstane nepřelepena. I když kdo ví... V mém art journalu vládne anarchie a momentální inspirace, stát se může ledasco.

Kde jsou ty doby, kdy knihobot posílal hezké krabice? Tady prosím stačilo z kartonu sloupnout jen tu vrchní vrstvu s potiskem a ty vlnky (ten vnitřek, co spojuje dva listy papíru a tvoří stěnu kartonové krabice) s druhým papírem hezky zrecyklovat, aby zbytečně nenavyšovaly objem zápisníku.

Lidlovské fixy. Kreslím s nima ráda a často a pořád kreslí. A to už je mám kolik let...

Tohle je prosím koláž z ultra barevných prvků z katalogů cestovek. Přišlo mi, že by to mohla být hezká stránka. A vskutku... těmi barvami se nejde nekochat!

 

 A poslední ryze náhodná sbírka - stítky od čaje. Kdo by řekl, že ty velikosti i styl se tolik liší?

Moje velká záliba ve čmárybloku je sloupnout okraje prádného samolepkové archu a nakreslit si do nich vlastní samolepky. Někdy odpovídají tomu, co v nich bylo původně, jindy vytvoířm něco úplně nového. Tak či tak je to skvělý nástroj, když nevíte, co kreslit, anebo bojujete s artblokem.

Tohle jsem kreslila na jedné z mých posledních hodin. Mandaly mi nikdy nešly, problém byl v té souměrnosti. Ale vím, že mě to hodně bavilo. V deníku to vypadá velmi efektně - a přitom je to jen shluk náhodných znaků tvořící texturu.

A finito... dolistováno. Takto vypadají desky zezadu společně s možným názvem Inktoberu. Říjnkoust je výzva, kterou se mi nikdy nepodařilo dokončit. Třeba letos.

(Mimochodem pravidelní čtenáři.... víte, že tento kreativní zápisník na blogu již v jednom článku figuroval? Ne? Mrkntě, že mám pravdu - v článku tady)

Byl jednou jeden obyčejný sešit...

...který můžete vidět na obrázku vpravo. A nebyl to jen tak obyčejný sešit. Měl obsahovat všechno možné, co mě inspiruje a toužím si nalepit. (COž může v mém případě znamenat cokoliv xD)

Původní záměr ale byl udělat si z toho jeden velký sešit plný to-do listů. A ano - stále je tam seznam míst, kam bych se ráda podívala, co chci zkusit uvařit nebo upéct, anebo třeba seznam potenciálních dárků pro mě (neboť vždycky, když se mě někdo zeptá, co chci k narozkám nebo k svátku jsem značně nepřipravená, protože nevím xD) a též pro ostatní (protože necheme stresík před Vánocema a kupujeme či vyrábíme dárky do zásoby a s předstihem)

A povšimnětě si rovnou "citátu" na přebalu - to by se mělo tetovat! Mimichodem ta spka je obtisk na vajíčko anebo tetovačka....každopádně je boží. Stejně jako "kytička", což je paleta, jejíž základem byl jednorázový obal na jídlo.

 

Tato stránka je obzvlášť speciální. Proč? Je věnovaná tomuto blogu a taky tomu, co mám ráda. Ne, výtvarné potřeby tam nejsou, ale představme si hlubší symboliku aneb formu, jak byla tato dvosránka vytvořena a máte tam i ty výtvarné potřeby a kolážování.

Můj oblíbený #nálepkoplac má prostor i tady (více v článku zde). P.S. Máte-li pocit, že jsou nálepkoplacy všude... tak trochu jsou. Na druhou stranu nutno podotknout, že jednu dobu, kdy tento inspirativní sešit vznikal byl často diář zamčený na koleji a tento hezky odpočíval v domácím prostředí. A kdo má ty pěkné samolepky pořád převážet.

Luxusní balení od Elis v papíru (o té vyšel článek relativně nedávno). A zde můžete vidět zatím nenaplněný potenciál dvojstrany, kde měl být to-do list zaměřený na to, co všechno si chci ušít. A toho taky je.

Inu buď v příštím životě, na důchod, kterého se nedožiju anebo třeba na mateřské...a kdo ví, třeba si konečně upletu i ty ponožky xDDD

(Mimochodem taková otázka do pléna - máte rádi, když vám někdo říká zdrobnělinou anebo přezdívkou, nebo preferujete oslovení svým jménem v kalendářním znění?)

Tohle měla být stránka s nápady na různé výzvy. Ty rámečky jsou mimochodem z hokejových kartiček, co byly do sběratelského alba v Kauflandu. Myslím, že jsem žádnou z uvedených výzev ani nesplnila, ani nezačala.

Prostě náhodná stránka, kde jsem chtěla nalepit to, co se mi zrovna líbilo a vlastně líbí doteď.

Tour de art journaly bez pravidel je u konce.

Pro někoho hromada haramapádí, co poslouží dobře na ohýnek, pro mě luxusní relax.

Možná někdy bude update.

U čeho relaxujete vy?

Co vás přináší klid a mír v duši?

U čeho dokonale vypnete?