#neBUJO první: Aneb jak vypadalo plánování v roce 2021

Na konci předminulého roku jsem přišla s konceptem, který se měl původně podobat bullet journalům, které poslední dobou nabývají na popularitě. Ale vzhledem k tomu, že ten můj nesloužil primárně k úkolování a k zefektivnění mého time magamentu, nejsem si jistá, zda bylo vhodné ho tak pojmenovat.

Přece jen můj #neBUJO sloužil a stále slouží spíš jako deník vděčnosti. Je to mé místo k uchování střípků z každodenního života. A hlavně - nutí mě to být kreativní i ve chvíli, kdy si myslím, že nemám čas vůbec na nic.

 Ráda bych si i tady malinko zrekapitulovala, v čem jsem se našla, co mě bavilo, co mě velmi rychle opustilo a jak bude můj chaotický deníkový nebullet journal vypadat letos. A jestli si myslíte, že se tomuto bude podobat, tak se šeredně pletete.

Dá se říct, že můj koncept diářového chaosu plného koláží se začal vyvíjet pár let zpátky, kdy jsem naprosto neměla čas ani chuť kreslit, ale bavilo mě stříhat a lepit různé koláže. Naplno se tento „chaotický“ způsob plánování projevil v roce 2020, kdy základem mého diáře byly dva nelinkované , poměrně tlusté, sešity vlepené do pevných desek (o tom jsou dokonce dva články zde: jeden diářový a jeden plný koláží). 

Na tento diář navázal úlovek právě z roku 2020 (proto to zavádějící datum na obálce), který měl využít něco, co stálo 5 Kč a jinak by se vyhodilo, spálilo, nebo kdo ví, co by s tím prodejci provedli.

(což by mě hodně zajímalo, co se stane s diářema, co se do půl roku neprodají... a věřím, že jich nebude málo)

V tomto článku jsem vám toho svého koženého miláčka, který mě celý rok všude doprovázel a lačnil po každém novém zápisu, poměrně podrobně představila. A hned tady se ukázalo, že jsem vytvořila spoustu věcí, ale většina mě opustila hned v únoru.

 

Čtyři věci, co se neosvědčily

Vést si pečlivě každý měsíc. To nelze. Alespoň ne diářovým způsobem. Třeba srpen jsem naprosto vypustila. Zde jsou stránky jen velice skromně polepeny, ale zážitků je tam sepsaných dost. Nebo spíš – jsou naplánované v tom dvouměsíčním přehledu prázdnin.

Poučení pro příště: Letní měsíce třeba úplně vynechat – dát přednost dvouměsíčnímu rozložení s plány a pak si zbylé stránky polepit fotkama a něco málo si k nim připsat.

Docela zajímavým pokusem tu byl menstruační kalendář. V minulosti jsem využívala takové ty klasické tabulkové, ke kterým jsem si vytvořila vlastní legendu značení, ale přišlo mi to jako nuda. Tak jsem si poctivě vypsala minikalendáříky všech měsíců, že si k tomu budu dělat různé tipy hvězdiček… Už samotné vypisování bylo docela výživné a přehled jsem využívala dva měsíce. Smekám před těmi, které baví vypisovat takto celý rok. Tomhle asi není úplně pro mě.

Na druhou stranu – ten otvírací koncept s lodičkou se mi pořád neskutečně líbí. A esteticky to vypadá velice stylově.

Poučení pro příště: minimalistická tabulka bude stačit.

Nálepky se ukázaly jako záležitost pro mě naprosto zbytečná. Ono to hezky vyzdobí diář, ale když tam děláte koláže, na nálepky jsem si vzpomněla minimálně. Nakonec jsem je vě většině piřpadů tahala v diáři zbytečně.

Poučení pro příště: Tvořilko, ty prostě nejsi nálepkový typ. Jediné, co funguje, když si lepíš nálepky jako "čas pro sebe" nebo "zubař". Ale jako dekorace, zatím úplně ne (v tomto si za chvilku budu „protiřečit“)

Třetí naprosto zbytečná záležitost, kterou jsem použila v diáři jen dvakrát je přehled měsíce. Na dlouhodobé události krásně fungují sloupce, kde máte vypsané události na celý rok. Tyto sloupce, když se chcete roztahovat, zaberou dvě dvojstrany. A ani ty nejsou kdovíjak používané. Ale splňují takové to plánovací minimum, které se hodí.

Ale samotný měsíční přehled? To je záležitost, kterou jsem využila hlavně o letních prázdninách, kdy ty akce bylo třeba kooordinovat se zbytkem rodiny.

Poučení pro příště: Nepřehánějme to zase s tím plánováním, jeden přehled bohatě stačí. A na ty prázdniny si ho podle potřeby vytiskneš.

 (Ono to možná celé vyznívá zbytečně negativně, ale jsou to věci, které mě osobně nefungovaly, ačkoliv jiní na to nedají dopustit... a přesně o tom tvoření vlastních zápisků je. Jen čas ukáže, co vám orpavdu vyhovuje a dává smysl.)

Bez čeho se nedá žít… (velmi nadnesené, ale strašně to ulehčí život!)

Takovým esenciálním zásadním krokem pro mě bylo si sednout a sepsat si všechna data pro jednotlivé měsíce. Narozeniny. Svátky. Výročí. Tradice. Události, které se opakují každý rok a Facebook vám je nemusí připomenout. Někdo to má všechno v mobilu, ale většina z nás, ruku na srdce, má problém s daty narození svých rodičů, natož kdy mají svátek.

Trvalo mi to chvilku sesbírat všechna data od kamarádů a rodiny (tady ten Facebook hodně pomůže, ale svátky si však musíte dohledat sami xD). Docela dobře vám to pomůže i vyselektovat lidi, které máte v přátelích jen tak (tam jim stačí popřát přes chat) a pak opravdové kamarády, kterým chcete připravit nějaký ten dárek, přáníčko…prostě chcete být připraveni, až ten den nastane ;)

Tuto tabulku pak budete recyklovat a případně obměňovat rok co rok a budete hodně rádi, že ji máte. A když si budete tvořit další měsíc, mrknete do tabulky a víte, kdy přesně musíte vyrazit na hon dárků nebo někomu třást pravicí.

Opravdu neuvěřitelně užitečná věc.

(Hodně podobně fungují adresy....jsou adresy, co si pamatujete a adresy, kde posíláte přání jednou ročně a je lepší je mít na jednom místě)

Nápady na dárky… ať už pro vás nebo pro vaše blízké. Tady můžete zapisovat jakékoliv zmínky o tom, co by si kdo přál. Blíží se narozeniny nebo svátek? Mrknete a ve většině případů už tam nějaký ten tip na dárek máte a stačí ho už jen sehnat.

Nebo chcete něco už moc dlouho a nevíte, jestli to doopravdy chcete? Napište si to na seznam a často se tam pak nashromáždí zajímavější věci, co by vám udělali radost, takže to zbytečné snadněji eliminujete a zbytečně pak půl roku nepřemýšlíte, co s tím.

Zkoušíte-li bullet journal rozhodně doporučju ze začátku experimentovat s rozložením stránky. Ať už si uděláte sloupce horizontálně, verikálně, uděláte si osm sloupců/řádků místo sedmi… zkoumejte, jaké rozložení vám vyhovuje a proč. Klidně si zezačátku udělejte každý týden úplně jinak, rychleji si tím přijdete na to, zaprvé kolik práce vám to dá a zadruhé kolik místa a jaké uspořádání vám to dá. Já si vychytala ideální rozložení až na konci roku – osm sloupců, kdy v osmém mám možnost psát si týdenní úkoly (věci, co jsou potřeba ten týden udělat) a ty si podle sebe a podle možností splním. Dole a nahoře mi zůstává spousta místa na kolážování, kreslení, lepení vzpomínek.

 

Lepení různého smetí….zní to děsivě, ale lepší překlad pro náhodné odstřižky, věci, co přišly poštou (přáníčka, známky), obaly od věcí, které vám strašně chutnaly….prostě takové ty kousky, na něž se podíváte a přesně víte kde, kdy a co. Hned si vzpomenete, že jste byli tam a tam, s tímto člověkem a dali jste si něco, co vám strašně chutnalo a završilo to skvělý výlet. (krásně je to vidět v mém říjnu)

Speciální kategorie

Jsou dvě mé oblíbené části diáře, které si užívám skoro stejně tak jako lepení a vytváření koláží. A myslím, že by mohli zpestřit i váš diář/bullet journal/deník.

První je Snář. Hrozně ráda si zapisuju sny, co se mi zdají, ráda si o nich povídám a celkově, kolikrát je to takový „historka“ pro zasmání, která zlepší den nejen mě. Sny si neanalyzuju podle nějakého koupeného snáře, ale ráda se k nim vracím a po čase si je připomínám. Dost se mi totiž stává, že se mi zdají sny na pokračování a je fajn vidět, že se mi to opravdu zdálo a nebyl to jen „výplod mé fantazie“ (i když to je přesně to, co sny jsou xD). Každopádně mám psaný důkaz toho, že je to opravdu sen na pokračování.

Mé další oblíbené místo je #nálepkoplac. Zde se lepí úplně nahodilé, designově zajímavé nálepky, které mě napříč rokem potkaly. Můžou to být nálepky z banánů, etikety, nálepky z obálek… člověk najednou zjistí, co všechno je obálka. A vznikají z toho nádherné barevné a neopakovatelné koláže!

Posledním tipem ode mě je využití obrázků ze staročeského kalendáře od Kalendare.beda.cz. Já jsem si je předtiskla a podle nich si dopisovala svátky na každý den měsíce a snažila se do měsíčních úvodních stránek zakomponovat přísloví a pranostiky, které též obsahují. A tyto perokresby koláže moc hezky dokreslují.

Závěrem…

… bych asi chtěla zmínit, že se z mého diáře vyklubal docela tlouštík. Mým nejoblíbenějším měsícem stále zůstává březen, i když mu na paty šlape hořčicový únor. V diáři nakonec vznikly čtyři nálepkoplacy, kdy čtvrtý budu plnit ještě začátkem tohoto roku, protože místa je tam ještě dost. Původně plánovaný snář rozhodně zaplnil víc jak tři stránky a čím víc jsem si sny zapisovala, tím víc se mi sny zdály. Nejzajímavější dvojstranou byla určitě ta červencová, kde na koláž byly použity plastové obaly od kapesníčků.

Jak bude vypadat plánování letos?

V šuplíku jsem původně měla nachystaný ještě jeden úlovek za pět korun, který doufal, že na něj přijde řada. Okolnosti se díky Vánocům rapidně změnily. Neustálé bombardování s reklamami na diář od Chaukiss mělo své následky a já si nakonec tento krásný, ale nekřesťansky drahý diář pořídila (jako odměnu za věci, které byly pro mě dosti nekomfortní, ale zvládla jsem je). Hodně opravdu hodně jsem nad ním váhala, protože je vyzdobený (opravdu pěkně!), jen bohužel zde už není mnoho možností ho dál kreativně využívat. Ale do batohu na rychlý přehled událostí se bude hodit skvěle. Plus je to opravdu nádherný zdroj inspirace. Otevřete ho a hned nevíte, který nový nápad byste chtěli zrealizovat dřív.

Opomeneme-li ale můj rozmar, pak se najednou v rodině objevil další neskutečně inspirativní diář od Nivey, a jestli něco symbolizuje motivační diář, pak je to tento. Obsahuje spoustu místa k vylepšování, jeho markantní nevýhodou jsou ale průsvitné stránky, kde se „propijí“ pomalu i propiska. Navíc má kroužkovou vazbu, a zatímco můj letošní tlouštík své rozšiřování zvládl důstojně a vazba tolik netrpěla, tady by tento krok rapidně ohrozil zdraví stránek uvnitř.

A posledním hřebíčkem do rakve byl náhodný dárek a to deník Tam&Zpět. Opět nádherný, zajímavý deník, který je naštěstí nedatovaný a člověk může začít, kdy chce.

Jenže co já s tím vším teď? Na vyřešení tohoto dramatického kriminálního až obscénního případu si budete muset počkat někdy příště.

 

Děkuji všem odvážným, kteří dočetli až do konce anebo přečetli většinu textu.

A na rozzuzlení se těšte.

Nebyla by to Tvořilka, aby nevyužila všechno.

 

Jak jste vy vstoupili do nového roku?